ardubický kraj je svou rozlohou 4 519 km2 pátým nejmenším krajem v České republice. Zemědělsky je však využíváno nadprůměrných 60 % území kraje, přitom orná půda tvoří 43 %. Z pohledu ekologického zemědělství má kraj největší nevyužitý potenciál. Ke konci srpna 2020 hospodařilo v ekologickém zemědělství (EZ) v kraji 195 ekofarem na téměř 17 tis. ha, většinu ploch tvoří trvalé travní porosty, zhruba 18 % představuje orná půda.

Z hlediska vybavenosti půdou je na tom občan Pardubického kraje relativně lépe, protože na něj připadá zhruba 0,52 ha zemědělské půdy oproti celostátnímu průměru ve výši 0,39 ha (dáno nižším počtem obyvatel a vyšším zemědělským využíváním území). V Pardubickém kraji je nejnižší počet ekofarem i nejnižší výměra půdy v EZ, nepočítáme-li Prahu. „Přitom v Pardubickém kraji vznikla a v Chrudimi sídlí první akreditovaná kontrolní organizace KEZ o.p.s., která zajišťuje kontrolu a certifikaci ekologického zemědělství a jeho produkce už od roku 1999“, uvádí Andrea Hrabalová z obecně prospěšné organizace Bioinstitut. 

Nejvíce půdy v EZ i ekofarem najdeme v okrese Ústí nad Orlicí. Od roku 2005 vzrostl počet ekofarem téměř 7krát z původních 29, plocha v EZ vzrostla více než 4krát. V absolutním měřítku se však jedná o nejnižší hodnoty mezi kraji ČR.

V Pardubickém kraji je ekologickým způsobem obhospodařováno zatím 7 % zemědělské půdy (pátý nejnižší podíl po Praze, Středočeském kraji, Vysočině a Jihomoravském kraji) a EZ praktikuje v kraji 7 % zemědělských podniků (čtvrtý nejnižší podíl po Praze, Jihomoravském a Středočeském kraji). Do ekologie vstoupila zhruba čtvrtina luk a pastvin v kraji a téměř pětina místních sadů, orné půdy zatím minimum (necelé 2 % z celkové výměry orné půdy v kraji, což je spolu se Středočeským krajem nejnižší zastoupení mezi kraji ČR, nepočítáme-li Prahu). Patrné je nižší zapojení kraje v EZ, a to u všech kategorií užití půdy. Převládají intenzivní chovy hospodářských zvířat, především prasat a drůbeže. S ohledem na výše uvedené je ekologický extenzivní chov zvířat v kraji méně častý a podíl zvířat v EZ na jejich celkovém stavu v kraji zaostává za republikovým průměrem u všech základních kategorií zvířat. V režimu EZ je dnes chováno cca 8 % skotu (necelé 2 % dojnic), 28 % ovcí, téměř čtvrtina koz a 7 % koní; podíl prasat a drůbeže v EZ zůstává minoritní. Přesto z pohledu absolutního počtu se v Pardubickém kraji daří chovu bio drůbeže, nachází se zde více než desetina z celkových zhruba 50 tis. kusů ekologicky chované drůbeže v ČR.

V Pardubickém kraji existuje velký prostor pro další rozvoj EZ. Ke konci roku 2019 bylo registrováno 29 výrobců biopotravin, což představuje necelý 2% podíl na celkovém počtu výrobců potravin v kraji a nedosahuje 3% republikový podíl. Velký potenciál má kraj pak především u faremního zpracování. Zatím zde najdeme jen 5 farem realizujících současně výrobu biopotravin v místě produkce (po Praze nejnižší počet mezi kraji ČR). Zastoupení faremních zpracovatelů na počtu registrovaných biovýrobců je v kraji na poloviční úrovni oproti republikovému 33% podílu (v ČR je každý třetí výrobce biopotravin faremním zpracovatelem). Mezi tyto zpracovatele patří například certifikovaný pěstitel hub Jiří Václavík, Ranč Bělečko Agro, BIO&CEEPORT, biofarmáři Jaroslav Čada ze Statku u Čadů a Jitka Píchová z farmy Kozozel. „Zdejší zemědělci vesměs doplatili na to, že se k nám dováží levná zelenina ze zahraničí, a tak pole s kedlubnami a květákem dávno nahradily lány kukuřice a řepky. Já se rozhodla jít na to jinak – začínala jsem v malém na pozemcích manželových rodičů, a když jsem zjistila, že je o mou domácí zeleninu zájem, vrhla se do toho naplno,“ říká Jitka Píchová.

Bioinstitut se v rámci projektu Bio v regionu cíleném zejména na studenty gastronomických oborů snaží zvyšovat povědomí o ekologickém zemědělství a bioprodukci. Díky seminářům šíří praktické informace o užitečnosti biopotravin, podpoře lokálních farmářů i co má biopotravina obsahovat a jak ji poznat. „Díky projektu se studenti vybraných škol mohou seznámit s provozem ekofarmy v jejich okolí a tak zjistit, kde a jak vzniká opravdové jídlo“, dodává Martina Opočenská koordinátorka projektu. Poslední setkání se studenty v tomto roce proběhlo ve středu 16. prosince v Pardubicích na Střední odborné škole Labská.