H
ospodářská krize ochromila v roce 2008 celou Evropu a na dalších sedm let ovlivnila i zbytek světa. I po více než dekádě od vypuknutí největšího finančního propadu v moderní historii jsou jeho důsledky stále patrné. Jaké byly dopady na státy a spotřebitele a jak ovlivnila hodnotu měn na kurzovním lístku?
Krize začala u výhodných amerických hypoték
V roce 2007 nemohly americké banky již nadále poskytovat hypotéky pro rizikové splátce. Nedostatek státní regulace zapříčinil vysoké procento nesplácených a předběžně vypovězených úvěrů na nemovitosti. Na krachy bankovních institucí navázala krize investičních společností a americké akcie začaly prudce padat. Burzovní propad následně ovlivnil celý svět.
Evropský trh pocítil naplno hospodářský zlom v roce 2008. Peněžní ústavy neměly dostatek financí k investicím a po poklesu HDP se zvýšily ceny produktů, služeb i míra nezaměstnanosti. Hodnoty na kurzovních lístcích začaly šílet a do dluhů se dostalo mnoho států eurozóny. Nejintenzivněji krize zasáhla Řecko, Irsko, Portugalsko, Španělsko, Itálii a Belgii. Že se celosvětová ekonomika nezastavila absolutně, je zásluhou miliard a miliard státních peněz, které země a organizace vynaložily na záchranu celosvětového hospodářství.
Dopady krize cítíme dodnes
Biliony dolarů, které zmizely v nenávratnu, nebyly jediným trestem za nedostatečnou prozíravost. O zaměstnání podle Mezinárodní organizace práce přišlo v letech krize více než 60 milionů lidí. Jen v jižní Evropě žije nyní více než 35 milionů lidí trpících relativní chudobou a jejich výhledy do blízké budoucnosti nejsou nijak nadějné. Zadlužené státy budou své peněžní závazky splácet dlouhá léta.
Strach z další krize uzavírá myšlení lidí – bojí se, že globalizovaný trh má mnoho slabých míst, kde by se mohl opět rozhořet hospodářský problém. Zároveň narůstá ve společnosti i zloba na „odpovědné“ státy a na země, které se zadlužily, aby nezbankrotovaly. Naštěstí se většina světových ekonomik po více než deseti letech alespoň trochu oklepala – pro miliony lidí však krize neskončila a dál pociťují její dopady. Ztráta práce nebo bydlení je výrazně poznamenala do dalších let.
Zatímco v dnešní ekonomické situaci bohatí Američané bohatnou na uměle cennějších aktivách, prosté domácnosti chudnou. Aby svou situaci vylepšily, berou si půjčky s vysokým úrokem, které nebudou moci splácet. A tak vzniká podhoubí pro další možnou krizi. Zároveň se zloba lidí otočila od finančníků k politikům – a ke slovu se dostala tak radikální populistická řešení, jako je brexit nebo zahraniční politika prezidenta Trumpa.
Ovlivnění světových měn
Měnová krize navazuje často na tu ekonomickou, investoři se začnou zbavovat jednoho typu měny, který se začne na kurzovním lístku propadat. Ztráta hodnoty je často způsobena pocitem umělého nadhodnocení, a to zejména u měn svázaných s měnou silnější (typicky s americkým dolarem). Kurz dolaru se propadl před začátkem krize na své historické minimum – za 1 euro jste dostali 1,60 amerického dolaru, zatímco dnešní průměr je 1,17 dolaru.
Měny Střední Evropy kolísaly a rostlo riziko dalšího propadu na kurzovním lístku. Nejrychleji a nejvíce zasáhla krize země EU platící jednotně eurem. To se propadlo na nejnižší kurz za rok 2008 v červenci. Za jedno euro jste tehdy zaplatili necelých 23 Kč. Následující roky se pak na kurzovním lístku objevovala hodnota 24–25 Kč, nad 27 Kč euro vystoupalo až na konci roku 2013.
Další krize na obzoru?
V dnešní době pozvolného nárůstu ekonomiky je čím dál více patrný strach, že přijde další krize. Následky by tentokrát mohly být fatální – svět se ještě z minulého propadu dostatečně nevzpamatoval. Globální zadlužení je nyní nejvyšší v historii a odborníci před možným vypuknutím krize varují.
