ásobně více než v předchozích letech zvýšila letos pandemie zájem maturantů studovat zdravotnické obory. Velká část však tuto šanci nedostala. Vysoké školy nemohou do studijních programů všeobecné ošetřovatelství přijmout výrazně více studentů než v předchozích letech. Česko se přitom dlouhodobě potýká s nedostatkem sester a dalších pracovníků ošetřovatelských profesí.

„Pokud se nebude moci vzdělávat více všeobecných sester a dalších zdravotníků, pak se za patnáct let dostaneme do situace, že nemocnice nebudou schopny zajistit odbornou ošetřovatelskou péči. Můžeme se tak dostat ke kolapsu ve zdravotnictví i bez další pandemie,“ říká děkanka Fakulty zdravotnických studií Univerzity Pardubice doc. Ing. Jana Holá, Ph.D.

Potvrzují to výsledky projektu Fakulty zdravotnických studií Univerzity Pardubice a Fakulty informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické (VŠE), který podpořila Technologická agentura ČR (TA ČR). Právě dokončený projekt ukázal, že počet nově vystudovaných všeobecných sester z vysokých škol a vyšších odborných škol je nedostatečný. A pro udržení stávajícího počtu sester v budoucnu by měl být minimálně dvojnásobný.

Experti Fakulty informatiky a statistiky VŠE pracovali s daty Ústavu zdravotnických informací a statistik (ÚZIS), Českého statistického úřadu (ČSÚ) a Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy (MŠMT).  „Výsledky projektu ukazují, že současný nízký počet absolventů může vést k poklesu počtu aktivních všeobecných sester o 20 procent v příštích patnácti letech. Aby k tomu nedošlo, je nutné co nejdříve zvýšit počet absolventů a absolventek s touto kvalifikací na více než dvojnásobek,“ uvedl Ing. Petr Mazouch, Ph.D. z Fakulty informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické v Praze.

Ročně ukončí své vzdělání v Česku 1 500 až 1 600 všeobecných sester, což je v přepočtu na 100 tisíc obyvatel hluboko pod průměrem OECD i Evropské unie. Takový počet nedokáže nahradit ani generační výměnu ve zdravotnictví, která v souvislosti s odchodem silných ročníků v horizontu 10 až 15 let nastane. Do budoucna pak s celkovým stárnutím populace hrozí problémy v nemocnicích a sociálních zařízeních. „Všeobecné sestry jsou v ošetřovatelských týmech nejvíce zastoupeny, jejich nedostatek nelze vyřešit jinými členy ošetřovatelského týmu, kterých je navíc také nedostatek,“ potvrzuje PhDr. Martina Šochmanová, MBA, náměstkyně ošetřovatelské péče IKEM a prezidentka ČAS, která byla garantem projektu obou vysokých škol.

„Je na zástupcích státu, aby tuto situaci řešili a poskytli pro to školám podmínky,“ vyzvala děkanka Jana Holá a dodává: „Stát dnes strategicky finančně podporuje učitele i lékaře. Chceme-li ale udržet počet všeobecných sester k počtu lékařů alespoň ve stávajícím poměru 2:1, musí stát zasáhnout. Školy to samy nevyřeší.“