L
etos je již počtvrté v rámci srovnávacího výzkumu Místo pro život vyhlašován vítěz speciální kategorie Odpovědná aktivita roku. Oceňuje konkrétní aktivitu, která v nedávné době kdekoli v České republice vedla ke zlepšení života obyvatel. Vítězem může být osobnost, ale také stavba nebo řešení nějakého společenského problému. I v letošním roce měli možnost nominace zasílat nejen členové kolegia, ale také zástupci municipalit a široké veřejnosti. Výsledky hlasování kolegia budou vyhlášeny v listopadu 2023.
Historicky prvním vítězem se v roce 2020 stal projekt Hackathon, jehož cílem bylo rychle a s minimálními náklady vytvořit e-shop na prodej dálničních známek. Dalším vítězem se stali manželé Ondřej a Katarína Vlčkovi za vytvoření největší soukromé nadace věnující se nevyléčitelně nemocným dětem a v loňském roce organizace Sto skupin, která se věnuje navyšování kapacity a zkvalitňování předškolního vzdělávání.
Letošní nominace jsou:
Jiří Rudolf, Technický klub mládeže
Jiří Rudolf je propagátorem technického zájmového vzdělávání a polytechnické výchovy na Litoměřicku. Jeho životním dílem se stal Technický klub mládeže, jedinečná platforma pro technické zájmové vzdělávání. Projekt Technického klubu mládeže vychází z předpokladu, že pokud se vytvoří jedno místo, kam se soustředí prostředky a odborný lidský potenciál, tak se výrazně zefektivní celý proces polytechnického vzdělávání jak v primární, tak sekundární oblasti, jíž je zájmové vzdělávání. Projekt Technického klubu opouští zaběhnutý model „kroužků“ a otvírá platformu, ve které soustřeďuje veškeré technické aktivity, prolínající se stejně tak jako v reálném světě. Základním rozdílem mezi tradičním „kroužkem“ a konceptem TKM je možnost volného přecházení mezi jednotlivými sekcemi a kooperace mezi jednotlivými účastníky. Projekt Technického klubu mládeže a jeho dnešní úroveň, která je ojedinělá v celé ČR, je obrazem desetileté práce především dobrovolníků-lektorů a malého týmu profesionálních pedagogů volného času. Absolventi jsou dnes nejen na gymnáziích a středních technických školách, ale i na TU v Brně, TU v Ostravě a ČVUT v Praze.
Silo Jihlava
Silo Jihlava je vznikající komunitní prostor otevřený všem. Společně rozvíjí kulturu, podporuje kreativitu, sdílení a spolupráci. Využívat je možné komunitní prostor, velkou zahradu se zastřešenými plochami, posezením a ohništěm, hrnčířský kruh a další. Komunita se usídlila v Jihlavě v historické budově se zajímavou minulostí. Bývalé mechanizované obilní skladiště se nachází vedle městského nádraží v blízkosti centra města. Tato donedávna opomíjená dominanta Jihlavy byla otevřena v roce 1928 a tvoří ji tři části – hlavní budova mechanizovaného obilního skladiště, zázemí pro zaměstnance s byty a kancelářskými prostory a nákladová rampa. Součástí je i velký pozemek s pozůstatky kolejí, s halou a městskou divočinou. Specifickou podobu zaoblené střechy tvoří lamelové krovy, díky kterým byla budova v roce 2019 prohlášena kulturní památkou, což zabránilo jejímu zboření. Komunita přijímá rozhodnutí společně, a funguje na bázi pracovních skupin a menších týmů. Misí je vytvářet v Jihlavě prostor otevřený všem, kdo souzní s hodnotami komunity bez ohledu na věk a původ. Komunita podporuje kulturu, kreativitu, sdílení a spolupráci, a buduje bezpečné místo v centru města pro (sebe)rozvoj i zábavu.
Rudolf a Renata Kasperovi
Historická budova původní Elektrárny Poříčí 1 v Trutnově, která stojí ve výrobním areálu společnosti KASPER KOVO, změnila tvář. Unikátní místo pro umělecké expozice historického objektu, vycházející z jeho industriální podstaty, oslovilo Rudolfa Kaspera, zakladatele a jednatele firmy natolik, že se rozhodl objekt revitalizovat ve verneovský technicistní svět s uměleckou náplní. Pětipodlažní dům na východním okraji Trutnova se tak v květnu 2023 vůbec poprvé otevřel veřejnosti. V tuto dobu byla dokončena funkční část poskytující nadčasové prostory sochám a plastikám mimořádných rozměrů, právě takovým, jaké se do jiných českých galerií nevejdou. Kvalitně zrekonstruované velkorysé interiéry s vysokými stropy poskytují vystavujícím umělcům potřebný prostor, návštěvníkům i odborné veřejnosti pak dopřávají jedinečný zážitek ze setkání se současným výtvarným uměním.
EKOCentrum Stolístek
Nápad založit centrum environmentální výchovy vznikl v polovině roku 2019. Stolístek je docela obyčejná vodní rostlina, která se ale ráda rozrůstá všude, kde má prostor. Stolístek byl slavnostně otevřen v roce 2022. Bývalá základní škola v Linharticích u Moravské Třebové se ukázala jako ideálním místem. Jak vnitřní prostory, tak přilehlá zahrada jsou pro účely ideální. Kousek od areálu je i les a louky, které Centrum využívá pro výuku terénních programů. O činnost byl hned veliký zájem. Po období kovidu Stolístek pořád plno a neustále rozšiřuje portfolio činností. Název byl tedy zvolen velmi vhodně. Kromě denních výukových programů začal Stolístek nabízet i programy na školy v přírodě nebo adaptační kurzy, pořádá příměstské tábory, kurzy a workshopy pro veřejnost a také občas uspořádá akci na míru pro místní organizace nebo firmy. Veškerá činnost se stále zaměřuje na environmentální a polytechnické vzdělávání, ale také místně ukotvené učení, globální a klimatické vzdělávání.
Ondřej Šindelář, obnova historických cest a alejí
Hlavním motorem aktivity je Ondřej Šindelář, projektový manažer města Mnichovo Hradiště. Zaměřuje se na takové aktivity, jako je výsadba 80 stromků, konkrétně jabloní, hrušní, slivoní, třešní a ořešáku v nové aleji z Dnebohu na Přestavlky. Alej slouží jako důležitý krajinný a orientační prvek a útočiště živočichů. Na akci dorazilo na sedmdesát dobrovolníků. Výsadba nových stromů přispívá k zadržení vody v krajině a působí proti půdní erozi. Na území města a místních částí jde již o několikátou alej, která byla v posledních letech vysazena či revitalizována. Krajině vrací její DNA, přirozenost, s jakou se formovala stovky let. Vzniká tak příjemné pěší propojení vesniček. Další obdobnou aktivitou v Mnichově Hradišti, kolem které se místní semkli, bylo sázení nové třešňové aleje, které se říká Třešňovka. Vysázeli bezmála osm desítek nových stromků, které nyní roubí polní cestu z Hoškovic na zámek. Nápad na obnovu cest vzešel ze strategického plánování, do kterého byla zapojena i veřejnost. Do sázení se zapojilo celkem jedenáct spolků a 120 lidí. Individuálních dárců je zatím šestadvacet a na následnou péči přispěly i dvě místní firmy.
ADAPTO.space
Společnost analyzuje projevy klimatické změny a realizuje opatření na snížení zranitelnosti vůči těmto projevům do budoucna. Nejsou ekologové, ale naslouchají selskému rozumu, a především svému srdci. ADAPTO.space vychází z reálných zkušeností se změnami krajiny směrem k její větší biodiverzitě. Začali rozšiřovat tým o další a další specialisty od bagristů, krajinářů, vodohospodářů po projektanty a manažery. V případě potřeby řeší pozorování lokality prostřednictvím termokamery, díky čemuž umí pracovat s vyhodnocováním termosnímků v různých případech, ať krajinných či technologických. V rámci diagnostiky a měření používá data z družic, která mohou přinášet různé úrovně pozorování reality lokality v čase. Umí zpracovat management vody na zadaném území včetně požadavků na její hospodářskou využitelnost. Umí stabilizovat havarijní stavy krajiny vzniklé náhlou vodní či větrnou erozí. Konkrétními příklady činnosti jsou rekonstrukce školicího objektu Ovčín ROHAN ve Velké Rovné u Pacova, kde realizuje rekonstrukci učebny ve tvaru platónova tělesa, dále oprava rybníka Božanov nebo adaptace ZD Černovice.
www.adapto.space/rohan-dodekaedr
Spolek pro vybudování Zahrady korunní princezny Štěpánky
Svět fantazie a tajemství, svět dětství. Zahrada Jiřího Trnky patří mezi díla, která léta oslovují děti i dospělé. Má své kouzlo, poezii i humor. Kouzelný příběh, který je nezapomenutelný. Podaří se spolku ve Vimperku vybudovat ve městě takové místo? Areál bývalé nemocnice ve Vimperku je místem, které k takové realizaci přímo vybízí. Členitý a zároveň ucelený prostor dává možnost vytvořit zázemí pro komunitní setkávání, pobyt maminek s dětmi, posezení obyvatel areálu, pěstování domácí zeleniny a květin, založení ovocného sadu, zřízení anglického parku i reprezentativních prostor lázeňského typu. Společným prvkem všech těchto forem zušlechtění areálu je možnost žít obyčejný každodenní život. Snaha vybudovat takové místo vedla k založení spolku, který by se postaral o jeho proměnu ve vysněnou Zahradu. Ta pak ponese jméno korunní princezny Štěpánky. Zahrada je přístupná nejenom současným obyvatelům Domovů Vimperka, LDN, ale také ostatním občanům Vimperka, blízkého i širšího okolí.
