S
oubor Východočeského divadla Pardubice se v sobotu 6. května rozloučí s pozoruhodnou inscenací hry Podivný případ se psem. V komorním prostoru Malé scéně ve dvoře ji před čtyřmi lety nastudovala režisérka Kasha Jandáčková.
Stejnojmennou románovou předlohu napsal britský spisovatel Mark Haddon, jenž za ni v roce 2003 získal prestižní Whitbreadovu cenu. O devět let později bestseller zdramatizoval Haddonův přítel, dramatik Simon Stephens. Jeho adaptace byla rovněž ověnčena řadou cen a hraje se po celém světě.
„Hlavním protagonistou netradičního detektivního příběhu je patnáctiletý Christopher Boon, chlapec s poruchou autistického spektra, nadšený matematik a obdivovatel vesmíru, který se rozhodne vyřešit záhadnou smrt sousedčina psa, jenž je jedné noci nalezen s vidlemi v zádech. Ačkoli si Christopher nikdy dřív netroufl sám ani na konec ulice, vydává se na dobrodružnou cestu, která obrátí svět vzhůru nohama nejen jemu, ale i jeho rodičům,“ připomíná děj dramaturgyně Anna Zindulková Hlaváčková.
V hlavní roli Christophera exceluje Josef Láska, jenž s přihlédnutím k této nelehké úloze získal i Cenu Thálie 2020 pro činoherce do 33 let. „Josef Láska vybavil Christophera velmi citlivě vnějšími znaky Aspergerova syndromu, ale soustředil se především na obraz vnitřního světa patnáctiletého chlapce. Působí v něm dojemně, ale nesentimentálně a velmi autenticky. Podivný případ se psem se objevil už na několika našich scénách, Láskova interpretace však patří mezi ty nejpozoruhodnější,“ odůvodnila své rozhodnutí Herecká asociace. Po boku Josefa Lásky dále hrají Petra Janečková, Eliška Lásková, Ladislav Špiner a Petr Borovec.
„Je to pro mě velmi zásadní role. Nejen kvůli Thálii, ale také kvůli tomu, že mi ukázala svět lidí, kteří jsou možná trošku odlišnější než my ostatní, ale rozhodně jsou komplikovanější a zajímavější, než si člověk dokáže vůbec představit,“ říká Josef Láska a dodává: „Myslím si, že nejen pro mě byl Pes srdcovkou. Celý inscenační tým do toho šel od začátku naplno a měli jsme tu inscenaci rádi. Vážím si každého odehraného představení, protože věřím, že jsme vytvořili něco výjimečného. A to nejen po stránce divadelní, ale během zkoušení a repríz jsme se krásně semkli, cítil jsem, že jsme jako jeden.“
