V
ědec z Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice Tomáš Syrový pracuje na nové generaci chytrých baterií. Cílem evropského projektu s názvem Salamander je pokrokový typ litiové baterie s inteligentními funkcemi. Do vývoje baterie budoucnosti, která by měla mít využití například ve výrobě elektromobilů, jsou zapojeni vědci ze sedmi evropských zemí.
„Naším cílem je baterie, která sama sleduje svůj „zdravotní“ stav a dokáže aktivovat proces obnovení své kapacity,“ říká doc. Tomáš Syrový z Katedry polygrafie a fotofyziky Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice. „Aby mohla sledovat svoji kapacitu a v případě potřeby ji obnovit, potřebuje mít v sobě senzory, které jí to umožní. Právě výzkum těchto senzorů je moje role v projektu,“ dodal vědec.
Projekt má v úmyslu vyvinout Li-ion baterii podobnou té, která je dnes běžně používaná. Inteligentní funkce zahrnují tenkovrstvé tištěné senzory pro sledování stavu baterie – SOH (State of the Health). Když baterie dosáhne určité úrovně opotřebení, nebo je v ní indikován senzory nežádoucí stav, může aktivovat proces obnovení, který povede k obnovení kapacity, či k potlačení nežádoucího stavu. Nový typ baterie by se měl v budoucnu začít využívat například u elektromobilů, či u stacionárních bateriových uložišť.
Vědci musí vyřešit materiály související s regeneračními schopnostmi článku, návrh samotných článků, integraci senzorů a analýzu senzorových dat pomocí BMS. Řešit budou také interakci mezi běžnými součástmi článku, novými senzory a elektrodami umožňující regeneraci článku. Cílem je vyrobit pilotní bateriové články.
V projektu kladou partneři důraz také na hodnocení dopadu výroby s ohledem na udržitelnost. Zlepšení kvality a životnosti baterií může usnadnit přechod na dekarbonizované a čisté energetické systémy pro skladování elektrické energii v decentralizovaných sítích nebo v elektrifikované dopravě.
Projekt je podporován iniciativou Battery 2030+, koordinační a podpůrnou akcí (CSA) financovanou z programu Evropské unie pro výzkum a inovace Horizont 2020. Projekt badatelů ze 7 evropských zemí koordinuje Institut pro energetické technologie (IFE) v norském městě Kjeller.
