U
niverzita Pardubice udělí tento pátek čestné doktoráty hned dvěma osobnostem. Na návrh Vědecké rady Fakulty filozofické získá během slavnostního akademického obřadu v Aule Arnošta z Pardubic prestižní ocenění Doctor honoris causa (dr. h. c.) anglista a literární historik Bohuslav Mánek a expert na etické, náboženské a filozofické aspekty budhismu Jiří Holba.
„Oceněné osobnosti jsou nejen skvělými experty ve svém oboru, ale také lidé, kteří významnou měrou přispěli k rozvoji naší Fakulty filozofické,“ uvedl rektor Univerzity Pardubice prof. Libor Čapek.
Titul Doctor honoris causa Univerzity Pardubice si oba akademici převezmou při slavnostním akademickém obřadu, při kterém univerzita v Aule Arnošta z Pardubic přivítá 14 rektorů či prorektorů z českých vysokých škol a významné hosty z dalších institucí. Mezi nimi budou například rektoři Vysoké školy ekonomické v Praze, Technické univerzity v Liberci či Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, předseda Rady vysokých škol, zástupce Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy ČR nebo členové správní a vědecké rady UPCE.
„Vážím si obou kolegů jako jedinečných osobností, jejichž přínos přesáhl prostor naší republiky. Navíc si naše fakulta cení jejich setrvalé podpory. Jiří Holba dlouhodobě podporoval katedru religionistiky, později katedru filosofie a religionistiky. Bohuslav Mánek sehrál významnou roli při etablování dnešní Katedry anglistiky a amerikanistiky na Fakultě filozofické Univerzity Pardubice,“ říká děkan Fakulty filozofické doc. Jiří Kubeš.
Univerzita Pardubice za 30 let své existence udělila čestné doktoráty zatím jen 25 osobnostem. Mezi nimi byli například porevoluční předseda Akademie věd Rudolf Zahradník, vědkyně Blanka Wichterlová, emeritní rektor Univerzity Karlovy Radim Palouš, dopravní expert Petr Moos nebo Kazuhito Hashimoto, prezident Národního institutu pro materiálové vědy NIMS v Japonsku.
Více o oceněných:
PhDr. Jiří Holba, Ph.D. (1953) – Doctor honoris causa Univerzity Pardubice za mimořádný přínos k rozvoji české orientalistiky a religionistiky, za dlouhodobou podporu katedry religionistiky a později Katedry filosofie a religionistiky Fakulty filozofické UPCE a za osobní statečnost a angažovanost ve všech oblastech života.
Kvůli neochotě přizpůsobit se požadavkům a ideologii komunistického režimu se Jiří Holba nejprve vyučil elektromechanikem a pracoval jako elektrikář, závozník, domovník, zahradník, dobrovolný pečovatel a topič. Po přestěhování z rodné Bystřičky na Valašsku do Prahy v roce 1977 se pohyboval v undergroundovém a disidentském prostředí a ocitl se v hledáčku Státní bezpečnosti. Podílel se na přepisování a rozšiřování samizdatové literatury, v roce 1979 se neúspěšně pokusil o emigraci. Poté se začal zajímat o Indii, její náboženství a filosofie. Teprve po pádu režimu si v roce 1992 dodělal maturitu a začal studovat na vysoké škole – nejprve obor Sanskrt na Indologickém ústavu, později doktorské studium filosofie na Ústavu filosofie a religionistiky, oboje na Filozofické fakultě UK v Praze. Doktorský titul tak mohl získat až v téměř padesáti letech. Působil jako odborný asistent na Ústavu filosofie a religionistiky FF UK a zároveň jako vědecký pracovník Orientálního ústavu Akademie věd ČR. Absolvoval v letech 2009–2015 magisterské studium západní filosofie na Ostravské univerzitě. Akademie věd v letošním roce jeho dlouhodobé úsilí ocenila svým nejvýznamnějším oceněním, čestnou medailí De scientia et humanitate optime meritis, za zvláště záslužnou činnost v oblasti vědy a humanitních idejí. Jiří Holba výrazně přispěl k etablování buddhistické filosofie jako osobité myšlenkové tradice; navázal tak na – v českém prostředí zcela ojedinělé – působení Egona Bondyho. Jiří Holba se zabývá košatým prostředím buddhistických filosofických škol, jeho doménou je však mahájánový buddhismus, zejména jeho etické, náboženské a filosofické aspekty. Mezi nejvýznamnější Holbovy počiny v českém kontextu patří bezesporu pořízení komentovaného překladu Diamantové sútry, ale rovněž zpřístupnění dalších textů mahájánového buddhismu či jejich odborných komentářů českému čtenáři; v mezinárodním prostředí jsou to pak odborná pojednání o konkrétních otázkách buddhistické filosofie, ale i Holbovo působení na řadě zahraničních univerzit (např. na University of Lausanne, Harvard University či Emory University).
S Univerzitou Pardubice pojí Jiřího Holbu dlouhodobá spolupráce. Když zde byla v roce 2000 založena katedra religionistiky, pravidelně na ní externě vyučoval a působil jako člen redakční rady časopisu Pantheon. Když se pak v roce 2020 katedra zcela transformovala a sloučila s katedrou filosofie do jednoho pracoviště, katedry filosofie a religionistiky, opět pomáhal s revitalizací religionistického pracoviště a přechodem na nové studijní programy. Katedru filosofie a religionistiky podporuje nejen pedagogickým působením, ale rovněž zasedáním ve státnicových komisích, vedením závěrečných prací a mnoha podnětnými rozhovory nejen o situaci české religionistiky, ale i akademického prostředí a společnosti obecně.
Prof. PhDr. Bohuslav Mánek, CSc. (1946) – Doctor honoris causa Univerzity Pardubice za mimořádné zásluhy o rozvoj české anglistiky, propagaci oboru a za osobní nasazení při podpoře etablování dnešní Katedry anglistiky a amerikanistiky na Fakultě filozofické UPCE.
Anglista, literární historik a překladatel, který se dlouhodobě zabývá dějinami anglické literatury, anglickým romantismem, recepcí anglické literatury v české kultuře či dějinami a teorií překladu.
Bohuslav Mánek se narodil v Hradci Králové, vystudoval bohemistiku a anglistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Tam v semináři profesora Felixe Vodičky obhájil diplomovou a později rigorózní práci, obě s tematikou moderní poezie. Vzhledem k tehdejší situaci nemohl pokračovat v literárněvědné práci v některé z takto orientovaných institucí, a tak v letech 1971 až 1992 vyučoval na Katedře cizích jazyků Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové. V této době překládal odborné práce, publikoval učebnici angličtiny pro farmaceuty a ve spolupráci s dalšími katedrami jazyků přispěl do anglicko-českého a česko-anglického slovníku lékařské a farmaceutické terminologie. Díky pochopení vedení fakulty se vedle toho mohl věnovat literárněhistorickému a translatologickému výzkumu literatury 19. a 20. století, takže v roce 1984 na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy obhájil kandidátskou dizertaci o českých překladech anglické a americké poezie v májovském období. Jeho další výzkum vyústil v publikaci První české překlady Byronovy poezie, kterou se habilitoval na téže fakultě v roce 1992. V témže roce přešel přednášet anglofonní literatury na tehdy postupně budovanou katedru anglického jazyka a literatury na nynější Univerzitě Hradec Králové, kde v devadesátých letech působil i jako prorektor pro vědu a výzkum. I nadále se zde soustřeďuje na českou recepci anglofonních autorů, např. Shakespeara, Emersona, Wellse a Joyce. Na základě řízení na Filozofické fakultě Univerzity Palackého byl v roce 2008 jmenován profesorem dějin anglické a americké literatury.
Mezinárodně pracoval jako delegát Akademie věd ČR a Grantové agentury ČR v sekci humanitních věd agentury European Science Foundation. Jeho působení v redakčních radách časopisů, v odborných společnostech a především v Kruhu moderních filologů bylo oceněno Čestným uznáním Mezinárodní federace profesorů živých jazyků (FIPLV) roku 2021. Vedle desítek akademických prací také překládá.
Na Univerzitě Pardubice stál Bohuslav Mánek u přerodu původního tzv. fast tracku, tedy účelově vzniklého krátkodobého programu určeného k rychlé přípravě učitelů angličtiny v porevolučních letech, na plnohodnotný studijní program. Z původního tříletého tzv. fast tracku se však na UPCE i díky působení prof. Mánka vyvinuly čtyři studijní programy a dva programy celoživotního vzdělávání. Tyto studijní programy jsou dva na bakalářském stupni – Anglický jazyk pro odbornou praxi a Anglický jazyk pro vzdělávání (nově akreditované jako dvě specializace široce koncipovaného bakalářského studia), a dva jsou navazující magisterské – Anglická filologie a Učitelství anglického jazyka. Na UPCE vyučoval až do roku 2016, takže zde vedl a oponoval desítky bakalářských a magisterských prací.
KDY: 23. února 2024, 13.00 h
KDE: Aula Arnošta z Pardubice, Studentská 519, Pardubice
