ýchodočeské divadlo o třetím adventním víkendu 14. a 15. prosince uvede premiéru autorské inscenace Chyťte Chaplina!, kterou přímo pro pardubický soubor napsal režisér Zdeněk Dušek, jenž svůj text na prkna Městského divadla i sám převedl.
„Je jen málo jmen, při jejichž vyslovení se každý usměje a představí si něco neskonale komického, a zároveň dojemného. Buřinka, knírek, hůlčička. Obrovské kalhoty a škrpály. Směšná chůze se špičkami do V… To je jeden Chaplin, který přinášel spoustu legrace. A pak je tu ten druhý, kterého moc neznáme. Bez buřinky, v perfektně padnoucím obleku, s plachým úsměvem. Skoro pořád utíkal. Před přízrakem chudoby, kterou zažil jako dítě, před konkurencí, před níž se snažil být vždy o krok napřed, před zvukem, který považoval ve filmu jen za módní výstřelek, před manželkami, před novináři, před nálepkováním, a nakonec před poměry v Americe. V zemi, která umožnila, aby se stal první globální celebritou,“ říká o titulní postavě autor.
Zdeněk Dušek pro Východočeské divadlo připravil už druhý autorský titul, prvním byla dramatizace Goethova románu Spříznění volbou, nyní tedy životopisná hra o geniálním filmovém herci a všestranném tvůrci. „Především musím říct, že jsem vděčný za tu příležitost, kterou mi divadlo dalo. Už jenom tím, že jsme spolu ze začátku nemluvili o konkrétním titulu, ale hledali jsme témata. V okamžiku, kdy jsme našli téma Chaplin, jsem si uvědomil, že by nebylo špatné říct něco, o čem člověk v souvislosti s tímhle géniem přemýšlí, co cítí. Jenže tím pádem bylo potřeba napsat novou hru. Ze začátku se ani nezdálo, že by to mělo být moc těžké, protože Charlie Chaplin měl neuvěřitelný osud. Vypadalo to, že »stačí« zrešeršovat všechno, co ten člověk zažil, naklást ty události za sebe a vyloupne se příběh, za který by se nemusel stydět autor dobrodružných románů. Protože Chaplinův život byl neuvěřitelně pestrý a neustále se vychyloval v obrovských amplitudách nahoru a dolů. Samozřejmě se pak ukázalo, že to, co jsem označil tím slůvkem »stačí«, je neuvěřitelně těžké a pracné,“ přiznává Zdeněk Dušek a k tématu hry, které mělo mít aktuální přesah, dodává: „Jsou tam dvě nebo tři linie, které nás mimořádně zajímají. Především Charlie Chaplin jako umělec. Z autora fackovacích komedií se stal novátorem a vizionářem filmu, jedním z největších géniů filmového umění a filmového průmyslu. Další veliké téma je jeho život, který byl velmi dobrodružný, ve všech souvislostech. A nedílným tématem je jeho vztah k ženám. To všechno jsou témata zajímavá kdykoliv a kdekoliv.“
Charlieho Chaplina ztvárňují postupně čtyři herci – nový člen souboru VČD Jiří Hába, Ladislav Špiner, Martin Mejzlík a Zdeněk Rumpík. „Hlavní důvod je věkové rozlišení. Chtěl jsem, aby Charlie postupně stárl a aby to bylo zřetelné i v jeho vztazích k ženám. Ve dvaceti měl náctileté a ve čtyřiapadesáti letech se oženil s (osm)náctiletou Oonou. Takže jsem nechtěl, aby Charlie s Oonou byli vrstevníci. Potřeboval jsem, aby ten věkový rozdíl byl hmatatelný. Z hlediska jeho uměleckého vývoje jsem zase potřeboval, aby bylo vidět, kolik energie měl v mládí, jak postupně moudřel a jak se potom opotřebovávala jeho fyzická schránka, ale dlouho si s tím uměl poradit,“ vysvětluje Zdeněk Dušek.
Před sobotní premiérou se ve foyer uskuteční vernisáž výstavy s názvem Pomačkané obrazy a židle, která nabídne díla chrudimského výtvarníka Ivana Baboráka.
Radek Smetana
