K

vůli neexistenci závazných pokynů aktuálně pohřební služby ukládají zesnulé s COVID-19 do země ve dvou plastových pytlích. Hrob by následně neměl minimálně 100 let nikdo používat, existuje ale důvodná obava, že by tato lhůta nemusela být z různých důvodů dodržena a dojde k chybné k chybné manipulaci s hrobem. V takovém případě by pak bylo ohroženo zdraví budoucích pracovníků pohřebních služeb i širší veřejnosti.

„Aktuálně máme už téměř trojnásobek zakázek na pohřby než standardně, kdy u nás zhruba 40 % pozůstalých stále trvá na uložení těla do rakve v rodinném hrobě. Nepomáhá, když vysvětlujeme, že jej nebudou moci využít dalších 100 let. Nic není nařízeno, tak chtějí respektovat poslední přání svých rodičů a dalších příbuzných,“ popisuje situaci Hana Vavroňová z pohřební služby na Strakonicku.

„Stejně jako řada dalších kolegů v pohřebnictví dáváme teď do rakví tělo z nemocnice zabalené v až dvou plastových pytlích, což je nejen neekologické, ale hlavně nebezpečné pro další generace pohřebáků a širší veřejnost, pokud třeba vlivem chyby v záznamech dojde během 100leté lhůty ke špatné manipulaci s hrobem a protržení pytlů s nebezpečnými lidskými ostatky,“ vysvětluje Eva Havlenová z největší pohřební služby na Vysočině s odkazem na to, že od vlády nemají žádné závazné a jednoznačné pokyny, jak v případě COVID-19 pozitivních zemřelých postupovat. Odborníci se totiž ještě neshodli na míře infekčnosti takových těl a např. exministr Prymula už připustil, že tento koronavirus není vysoce nakažlivý i po smrti

„Buď je zemřelé tělo covid pozitivního natolik nebezpečné, že je nutná 100letá tlecí doba, kdy ale nechápu, proč je tedy přístup vlády k potřebám pohřebních služeb tak laxní, nebo je to jinak, a tudíž se pohřby do země mohou dělat beze změn,“ upozorňuje na rozkol v přístupu Havlenová.

Tři řešení – přechodně povinné kremace, rozložitelné pytle nebo standardní zacházení

„Zcela rozumím široké paletě důvodů, proč lidé odmítají kremace. Aktuálně by nám ale jejich nařízení pomohlo už skutečně velmi vypjatou situaci zvládnout bez nutnosti využívat ke skladování těl i alternativní prostory na ulicích či stadionech, jako se to bohužel dělo na jaře třeba v Itálii. Případně ať už ministerstva jasně řeknou, že tělo není natolik infekční, aby byly nutné ty plastové pytle,“ doplňuje Vavroňová a připomíná, že i při zacházení s jakýmkoliv tělem musí pohřební služby používat ochranné pomůcky, pravidelně dezinfikovat všechny prostory a dodržovat další přísná hygienická opatření.

Obavy pohřebních služeb sdílí i europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), který vidí ještě třetí, kompromisní variantu, při níž by nemocnice zemřelé s pozitivním testem na COVID-19 umísťovali do snadno rozložitelných vaků. „Ministerstvo pro místní rozvoj, do jehož gesce pohřebnictví spadá, už doporučilo používat rozložitelné vaky, je ale prý problém se skladováním, tak se v praxi používají jen minimálně. Napsal jsem proto dopis na ministerstvo životního prostředí, ministerstvo zdravotnictví i ministerstvo pro místní rozvoj, ať si urychleně sednou k jednomu stolu a společně tuto situaci dořeší,“ sděluje Zdechovský.

„Je naprosto nelogické, že tu podporujeme elektrická auta, zakazujeme jednorázové plasty a pak pohřbíváme zemřelé do dvou plastových pytlů! Řešení jsou přitom hned tři a je na vládě, aby co nejrychleji reagovala. Osobně bych byl nejraději za variantu standardních pohřbů, protože souhlasím s tvrzením, že od zemřelých už se COVIDem-19 jako nemocí šířenou kapénkami, další lidé snadno nenakazí. Navíc jsem přesvědčen, že bychom zemřelé měli pohřbívat důstojně a v oblečení, nikoliv v pytlích, není-li to nezbytně nutné,“ shrnuje závěrem Zdechovský.