alší z plánovaných obnov pomníků z války 1866 proběhly i přes nepřízeň celkové situace od dubna do září letošního roku u Dlouhých Dvorů na Královéhradecku.

Opravy byly financovány z veřejných i soukromých zdrojů. Celková cena obnovy souboru čtyř pomníků
vč. terénních úprav dosáhla 625 000 Kč a na jejím financování se podílel MO ČR dotací 480 000 Kč a dále přispěly ZD Všestary 80 000 Kč, obec Střezetice 40.000 Kč, Statek Dlouhé Dvory 7.699 Kč, zbývající částku uhradil Komitét 1866.

Skupina čtyř pomníků připomínající oběti bitvy u Hradce Králové dne 3. července 1866 se nachází v polích jihovýchodně od Dlouhých Dvorů se nedaleko od místa, kde stávala budova ovčína.

• Prvním z nich je pískovcový jehlanec rakouského majora Romualda rytíře von Dobrucki, velitele
  praporu 23. pěšího pluku, který byl 3. července 1866 smrtelně zasažen nepřátelským projektilem do břicha. Pohřben byl v polích mezi Horními Dohalicemi a Dlouhými Dvory poblíž železniční trati. Pomník zřízený důstojnickým sborem jeho pluku byl později přenesen na současné místo (válečný hrob ev. č. CZE5205-4046).
• Jehlanec z leštěné žuly s bronzovým erbem s žulovou záklopní deskou je věnován rakouskému nadporučíku Edmundu von Salemfels od 2. eskadrony 9. hulánského pluku, jenž byl v bitvě u Hradce Králové zabit pruskou kulkou. Pohřben byl do dnes již neznámého hromadného hrobu a rodina vztyčila alespoň na jeho památku v místech, kde bojoval, tento pomník zhotovený vídeňským sochařem Antonem Wasserburgerem (válečný hrob ev. č. CZE5205-4047).
• Pískovcový jehlanec rakouského podporučíka Alexandra svob. pána von Bethmann
  od 4. kyrysnického pluku, který byl v průběhu jezdecké bitvy u Střezetic zasažen střelou do hlavy. Jeho tělo bylo pohřbeno do hromadného hrobu u Dlouhých Dvorů, na počátku srpna 1866 pak došlo k jeho exhumaci a odvozu z bojiště. Na místě původního hrobu byl rodinou padlého vztyčen mohutný pomník, který byl v roce 1894 přenesen na současné místo (válečný hrob ev. č. CZE5205-4048).
• Pískovcová typová pyramida označující hrob 30 rakouských a pruských vojáků padlých v bitvě u Hradce Králové 3. 7. 1866, kterou zřídil krátce po válce pruský řád johanitů (válečný hrob ev.
  č. CZE5205-4049).

„Odhalení mělo proběhnout tuto sobotu 24. října 2020, ale slavnostní akt jsme nuceni odsunout na příští rok a doufat, že opatření v této době již pominou. Činnost našeho spolku probíhá nyní korespondenčně a tímto způsobem připravujeme mj. nové projekty oprav pomníků a vydávání publikací.“

Komitét pro udržování památek z války roku 1866, z. s.

Komitét pro udržování památek z války roku 1866 byl založen před 131 lety v roce 1888 panem Janem Nepomukem Steinským. Ten se jako tehdy mladý devatenáctiletý muž setkal s válečným utrpením
na vlastní kůži. Byl v bitvě u Hradce Králové poblíž vesnice Máslojedy velmi těžce zraněn. Následkem tohoto zranění mu byla amputována pravá ruka v rameni. Po zbytek života byl díky svému postižení spjat
s událostmi válečného roku 1866. Po 22 letech od rozhodujícího střetnutí pojal myšlenku založit spolek, který bude pečovat o hroby zemřelých mužů v polním tažení a připomínat si tak utrpení a pietu v místech, kde tisíce mužů našli své poslední místo odpočinutí. Tímto se zachoval do dnešních dnů vzácný soubor památek, který nemá obdoby. Jednak mnohými skvosty funerální architektury, ale také právě tím, že mnoho hrobů se dnes nachází v místech původního pohřbení vojáků.

Připomeňme si klíčová data Komitétu 1866.

• Jako položení pomyslného základního kamene se dá považovat rok 1888. Prvním předsedou se stává jeho zakladatel setník Jan Nepomuk Steinský, rodák z nedalekých Smiřic. Dále roku 1892 byl založen Ústřední spolek pro udržování vojenských hrobů z roku 1866 v Čechách, jehož protektorem byl zvolen princ Wilhelm zu Schaumburg-Lippe, majitel panství v Náchodě a taktéž účastník zmíněného polního tažení. Druhým předsedou komitétu se roku 1911 stává pan František Waldek z Plotišť nad Labem.
• Velmi plodnou činnost spolku narušila 1. světová válka. Část majetku byla s rozpadem monarchie zabavena. Rovněž mu byla zabavena celá finanční hotovost, čímž došlo k narušení v péči o památky. V roce 1936 bylo slavnostně otevřeno muzeum na Chlumu. Iniciátorem tohoto záměru byl Josef Volf z Máslojed. Muzeum bylo vybaveno předměty členů spolku a jeho příznivců.
• Válečné období mezi lety 1939 až 1945 opět nebylo péči o památky příliš nakloněno. Po atentátu
  na R. Heydricha byla spolková činnost omezena a v rámci perzekučních opatření došlo k vyloučení neárijských osob. Roku 1945 musel Komitét prokázat, že nespolupracoval s okupačními orgány.
• Přichází rok 1948 a další likvidace tentokrát komunisty. Definitivní ukončení oficiální činnosti přichází s rokem 1951. Na dlouhá léta byla bojiště v neutěšeném stavu. Mnoho nadšenců se snažilo v péči pokračovat i přes represe státních orgánů.
• Na jaře roku 1990 probíhá ustavující schůze přípravného výboru. Obnovený spolek navazuje
  na tradici Komitétu a podílí se do dnešních dnů na opravách, propagaci, budování naučných stezek, přednáškové a publikační činnosti, vypracování dotací a grantů. Spolupracuje se statutárními orgány, ale také s četnými Kluby vojenské historie napříč ČR. Pořádá pietní vzpomínky v místech bojů. Nyní má kolem 120 členů členské základny, z které se volí řídící orgán. Předsednictvo potom jmenuje technické referenty na jednotlivých bojištích v rámci celé ČR. Pravidelná zasedání předsednictva tak jasně určuje směr a postupy při stavu památek a jejich údržbě. O všem potom předkládá podrobné zprávy na zasedáních členské základny, která se koná dvakrát za rok. Na našem území Komitét eviduje přes 1400 památek. Na bojišti u Hradce Králové je jich k pěti stům.