Pardubice leží uprostřed Pardubické kotliny u soutoku řeky Labe a Chrudimky. Dominantu kraje tvoří Kunětická hora (295 m n.m.), odkud je rozhled po celé rovině, na Železné hory, Českomoravskou vysočinu, na Orlické hory i Krkonoše, někdy až na Kozákov a Ralsko.
Pardubicko je krajem prosluněných luk, řek, starých kanálů a rybníků, jejichž břehy jsou plny kvítí a ptačího zpěvu. Může se pochlubit několika chráněnými krajinnými oblastmi a přírodní rezervací pralesem Bukačkou, krásným parkem platanů a staletých dubů v Cholticích i typickou polabskou krajinou kolem Lázní Bohdaneč, městečkem se staletou tradicí slatinných a minerálních koupelí, kam lze zavítat městskou hromadnou dopravou z Pardubic.
Reliéf krajiny
Reliéf krajiny Pardubické kotliny formovaly především řeky, zvláště Labe, které splavovalo krkonošskou půdu a ukládalo ji v pardubické rovině, především ve velikém oblouku u Pardubic, kde řeka mění svůj tok od severu k jihu směrem na západ. V Pardubicích se Labe stéká s vodnatou řekou Chrudimkou a nedaleko od tohoto soutoku směrem proti proudu Labe s řekou Loučnou.
Historické jádro
Malebné historické jádro Pardubic, je dochovaným dokladem rozsáhlé přestavby realizované na konci 15. a počátku 16. století pány z Pernštejna. Tento šlechtický rod, jeden z tehdy nejbohatších a nejvlivnějších v zemi, si Pardubice zvolil za svou rezidenci v Čechách. Z pozdně gotické výstavby se na několika domech dochovaly zbytky malovaných štítů s figurálními výjevy, které pocházejí z let 1507 až 1515. V letech 1538 až 1542 bylo město přestavěno v duchu rané renesance, domy dostaly novou malířskou výzdobu a štíty s renesančními obloučky, zachovanými dodnes. Z té doby pochází také jedna z pardubických dominant, devětapadesát metrů vysoká Zelená brána, z jejíhož ochozu se skýtá panoramatický pohled na město a široké okolí. Hodnotnými památkami jsou také kostel sv. Bartoloměje, kostel Zvěstování P. Marie a další kostely na předměstích.
Historickým městem se přes tzv. Přihrádek prochází na pardubický zámek, který je unikátně dochovaným přechodem mezi hradem a zámkem. Mohutné hliněné valy, jimiž je obehnán, se nabízejí k příjemným procházkám nebo poklidnému posezení pod korunami letitých stromů. V paláci se dochovaly cenné fragmenty pozdně gotické a raně renesanční architektury včetně raně renesančních nástěnných maleb, které zdobí zvláště rytířské sály. Na zámku jsou expozice a výstavní prostory Východočeského muzea a Východočeské galerie. Rytířské sály zámku jsou využívány k různým kulturním pořadům a společenským programům.
Hrady a zámky v okolí
Zájemci o památky mohou navštívit nejen blízký hrad na Kunětické hoře, ale v okruhu šedesáti kilometrů pak další věhlasné východočeské zámky Kuks, Hrádek u Nechanic, Opočno, Častolovice, Slatiňany, Žleby, Litomyšl. Daleko není ani do starobylého královského města Kutné Hory a na další zajímavá místa.
Kam za vodou?
V létě je možné pobýt u nedalekých rybníků, vybudovaných Pernštejny. Z té doby je zde také Opatovický kanál, dodnes funkční chráněná technická památka.
Největší z dochovaných rybníků, Bohdanečský, je národní přírodní rezervací, v níž hnízdí chráněné druhy vzácného ptactva. Jinou atrakci nabízejí mělické rybníky u Přelouče, kde je pro příznivce vodního lyžování připravena škola, kterou vede někdejší mistr světa František Stehno. Pětatřicet kilometrů, v podhůří Železných hor, jižně od Pardubic se nachází rekreační areál Sečské přehrady, vhodný pro letní i zimní turistiku, stejně jako sousední Českomoravská vysočina. Za horskými túrami či zimními sporty se však lze z Pardubic vydat i na sever do Krkonoš nebo do Orlických hor.
Koně nejen ve znaku…
Na své si na Pardubicku přijdou i milovníci koní, které kromě tradičních zdejších dostihů jistě zaujme prohlídka světově proslulého Národního hřebčína v Kladrubech nad Labem, který byl v roce 1995 prohlášen národní kulturní památkou.
Význam okolních měst
Nejvýznamnější barokní památkou Pardubicka je unikátní kaple sv. Romedia na zámku v Cholticích. Součástí choltického zámeckého muzea je lékárna s barokním zařízením, v anglickém zámeckém parku roste více než sto druhů rostlin včetně pozoruhodných staletých platanů a dubů.
Svým slavným rodákem, průkopnickým cestovatelem po Africe dr. Emilem Holubem je proslulé město Holice, kde se nachází jeho památník s částí vzácných sbírek.
Čím se naše město proslavilo?
V Pardubicích se pořádá řada sportovních podniků s dlouholetou tradicí a mezinárodním věhlasem. Platí to jak o nejtěžším dostihu evropského kontinentu Velké pardubické steeplechase, tak o plochodrážním závodě o Zlatou přilbu České republiky. K pardubickému sportovnímu dění tradičně patří rovněž tenisové mistrovství republiky juniorů, mezinárodní šachový turnaj Czech Open a špičkový lední hokej. Také moderní Plavecký areál na Olšinkách i nové koupaliště na Cihelně každý rok hostí řadu mezinárodních akcí, k osvěžení slouží pochopitelně i veřejnosti. Vhodná je i zmínka o pravidelných závodech mistrovství světa v motokrosu v nedalekých Holicích.
Každoročně se v Pardubicích koná pestrá škála kulturních a společenských akcí od Pardubického hudebního jara přes Folklórní festival až po Městský festival. Působí tu Východočeské divadlo, Komorní filharmonie a řada dalších profesionálních a poloprofesionálních uměleckých souborů. Pardubice jsou rovněž městem univerzitním, kromě vysokého učení zde najdete i řadu středních škol.
Kde „složit“ hlavu…
Ubytování si mohou návštěvníci Pardubic vybrat v některém z místních hotelů, které celkem nabízejí kolem tisíce lůžek. Ti, kdo přijedou do našeho města na návštěvu jistě přivítají možnost informování se na našem portálu nebo mohou využít služby městského informačního centra nedaleko Zelené brány.
Je libo perníček nebo zlatý mok?
Návštěvníci by však rozhodně neměli opomenout ochutnat i zdejší pověstný malovaný perník a výborné pardubické pivo.
Vyberte si dopravu…
Díky své poloze v centru východních Čech a v pomyslném středu České republiky mají Pardubice výhodné spojení po silnici a jsou zároveň železničním uzlem se stanicí, kde zastavují vlaky všech kategorií. Pardubické mezinárodní civilní letiště zajišťuje cestujícím veškeré obvyklé služby.
Dokonce zde turisté mohou využít i říční plavby prostřednictvím parníku Arnošt z Pardubic, který kotví u břehu nedaleko zimního stadiónu.
V letních měsících tak vychutnáte možnost shlédnout břehy řeky Labe s její bujnou vegetací, překonání překážky v podobě vodní elektrárny, ale také se vám dostane chutného občerstvení. Mnoho cyklistů využívá právě tuto dopravu jako příjemné zpestření svých cyklistických tras s cílem na Kunětické hoře.
Rozvoj Pardubic a okolí již dnes není rozhodně závislý pouze na železnici jak tomu bylo před sto lety. Město se světem spojuje také osobní i nákladní letecká doprava.V blízké budoucnosti se uvažuje o napojení na dálniční síť a zajímavou myšlenkou je i splavnění Labe až do Pardubic, což by znamenalo připojení na evropskou síť vodních cest.
Pardubice jsou velmi dobře dopravně dostupné, jsou významným železničním uzlem. Vzdálenost od Prahy je pouhých 104 km. Výhodou je i přítomnost letiště.
Jak se k nám dostanete?
- Letecké spojení a služby letiště najdete na www.airport-pardubice.cz.
- Železniční i autobusová spojení můžete vyhledat na www.omio.cz
- Flixbus autobusy
Z Prahy vlakem
Přibližně každou hodinu odjíždí z Hlavního i Masarykova nádraží v Praze vlaky směřující na Pardubice. Cesta trvá hodinu a 10 minut až hodinu a půl dle typu vlaku. Pardubické nádraží má jako první v republice bezbariérový systém. Handicapovaní návštěvníci města se tak mohou bez problémů pohybovat po celém nádraží, je jim umožněn snadný nástup i výstup z vlaku.
Z Prahy autem
Po dálnici D11 na Poděbrady, dále na Kolín, Týnec nad Labem, Chvaletice, Přelouč – a jste v Pardubicích. Pro jízdu po českých dálnicích je potřeba mít dálniční známku. Tu můžete zakoupit např. u čerpacích stanic, na České poště či na hraničním přechodu. Známky pro automobily do 3,5 tun jsou rozděleny na desetidenní za 100,- Kč, měsíční za 200,- Kč a roční za 800,- Kč
Doprava v Pardubicích
Je zajištěna trolejbusy a autobusy Dopravního podniku města Pardubic, orientační plán linek MHD, seznam linek a další najdete na www.dpmp.cz.
Dopravní podnik města Pardubic provozuje 22 linek městské hromadné dopravy, z toho 8 trolejbusových o celkové délce 203 km. Jeho 77 autobusů a 66 trolejbusů MHD najezdilo v roce 2002 celkem 6,1 miliónů kilometrů a přepravilo 31,3 miliónů osob.
Zajímavosti v Pardubicích
Pardubický zámek
Pardubickou dominantou je pardubický zámek. Představuje v mnoha ohledech výjimečný památkový objekt, který vznikl za vlády pánů z Pernštejna na přelomu 15. a 16. století. V českých zemích nenajdete obdobu k jeho unikátně dochované původní dispozici rovinného vodního hradu uzavřeného od okolního světa mohutnými zemními valy, poskytujícího zároveň pohodlí rozlehlého renesančního zámku.
V zámeckých interiérech, zejména v rytířských sálech zámku, se dochovaly rozsáhlé fragmenty monumentální malířské výzdoby stěn, nejstarších renesančních nástěnných maleb v Čechách, nachází se zde původní kamenné zdobené portály, klenby, okenní a krbová ostění a renesanční malované kazetové stropy. Zámek je sídlem Východočeského muzea a Východočeské galerie. Je zde umístěno několik stálých expozic, které rozhodně stojí za shlédnutí, včetně největší středoevropské sbírky pohlednic Orbis pictus a unikátní sbírky českého ateliérového skla 20. století, najdeme zde i hodnotnou expozici sbírky zbraní, nově otevřena je i expozice numismatická. V rytířských sálech i na nádvoří zámku se často konají společenské akce, divadelní představení a koncerty.
Stálé expozice Východočeského muzea, zámek čp. 2:
- Rytířské sály zámku
- Expozice české sklářské tvorby
- Expozice zbraní
- Expozice pohlednic „Orbis pictus“
- Numismatická expozice „Peníze v Čechách 1520 – 1620“
Návštěvní doba a ceny vstupného:
- Denně mimo pondělí od 10 do 18 hodin
- Vstupné: 45,- Kč
- Poloviční vstupné: 22,- Kč (děti a studující, důchodci)
- Prohlídka jen jedné expozice: 10,- a 5,- Kč
- Prohlídka jen jedné výstavy: 8,- a 4,- Kč
- Sleva na rodinné vstupné: dva dospělí s dětmi – 2 děti zdarma, každé další dítě poloviční vstupné
- Vstup zdarma pro děti do 7 let a imobilní občany
Východočeské muzeum:
tel.: 466 799 240 / e-mail: vcm@vcm.cz / web: www.vcm.cz
Historie zámku
Počátky panského sídla v místech zámku lze podle archeologických nálezů datovat do konce 13. století. Vodní hrad prošel několika úpravami. Dnešní podoba je především z velkorysé přestavby podniknuté pány z Pernštejna (1491 – 1560). Pernštejnové přestavěli areál původního hradu na palác s čtyřkřídlou dispozicí, který již vyhovoval nárokům pronikajícího renesančního stylu života aristokracie. Kolem paláce a dvora s hospodářskými budovami vybudovali nové opevnění s mohutným hliněným valem, hradbou na úpatí a vodním příkopem kolem. Vznikl tak obdivuhodně rozlehlý areál, představující přechodný typ mezi hradem a zámkem.
Pernštejnové ve třetí generaci prodali roku 1560 zadlužené pardubické panství králi a někdejší aristokratické sídlo začalo stále více podléhat komerčním zájmům správy velkostatku. Poslední výraznější stavební úpravy objektu prováděl v letech 1574 – 1579 císařský stavitel Oldřich Avostalis. Fasádu tehdy pokryla sgrafitová výzdoba, vstupní křídlo ozdobil nad upraveným druhým patrem renesanční štít, přistavěno bylo široké schodiště a další. Původní vybavení interiéru zámku postupně zcela zmizelo. Uvnitř se nicméně dochovaly cenné zbytky raně renesančních nástěnných maleb, hodnotné jsou i dva malované renesanční kazetové stropy, vstupní portál (1529 – 1541) s kamenným mostem z r.1543 a řada dalších architektonických prvků.
V roce 1920 zámek koupil pardubický Musejní spolek, který začal s rekonstrukcí celého areálu. Při ní se teprve objevila většina ze zmíněných architektonických a uměleckých památek. Roku 1952 přešel zámek do majetku státu. V 60. – 70. letech 20. stol. se zanedbávala údržba objektu natolik, až se zřítila část stropů v paláci a roku 1978 konečně musela začít generální oprava, která se ale neúměrně protahovala. Objekt byl pro veřejnost na více jak 15 let uzavřen. Jeho obnovu se podařilo urychlit až od roku 1994, kdy správu zámku převzalo Východočeské muzeum v Pardubicích. Od roku 2001 přešel zámek do majetku Pardubického kraje a Východočeské muzeum v Pardubicích, jako organizace zřizovaná krajem, spravuje tento svěřený majetek. Kromě muzea působí v částech zámku ještě Východočeská galerie (část budovy čp.3) a územní odborné pracoviště Národního památkového ústavu (budova čp.4).
Východočeská galerie
Prostory v hospodářské části pardubického zámku byly tehdejší Krajské galerii Pardubice přiděleny jako sídlo při jejím vzniku v roce 1954. Část z nich však byla ještě několik let obsazena nájemníky a byla v havarijním stavu. Pro výstavní účely využívala tedy galerie místnosti společné s Krajským muzeem v hlavní budově zámku čp. 1 a výstavní prostory na svých tehdejších pobočkách v Chrudimi, Vysokém Mýtě a v Litomyšli. V roce 1958 zahájila galerie první rozsáhlou rekonstrukci přidělených prostor. Po administrativních změnách v závěru 50. let a opětovném osamostatnění instituce pod názvem Východočeská galerie v Pardubicích v roce 1961 byla v letech 1962 – 63 otevřena v provizorně upravených sálech první stálá expozice Českého výtvarného umění 20. století se zvláštním zřetelem k umění východních Čech. Výstavní prostory tehdy představovaly dva rozsáhlé na dva střední pilíře zaklenuté sály v přízemí objektu, totožné prostory s plochým stropem v jeho prvním poschodí, přilehlé schodiště a zaklenutý přízemní prostor předsálí – foyer.
V roce 1964 byla opět zahájena rekonstrukce, jež trvala až do závěru 60. let. Do pololetí roku 1967 využívala VČG výstavní síň v Domě osvěty na třídě Míru 90, poté byla bez stálých výstavních prostor. V září roku 1970 byla po rekonstrukci slavnostně zpřístupněna v objektu na zámku nová stálá expozice Českého výtvarného umění 20. století spolu s retrospektivou rodáka Oty Janečka. V roce 1975 pak byly části výstavních prostor v přízemí i v prvním poschodí upraveny na depozitáře, byl vybudován nový grafický kabinet a nová pracoviště. Další rekonstrukce následovala v letech 1985 – 86. Poslední stavební úpravy objektu proběhly v roce 2002. V současné době galerie pro výstavní účely využívá dva velké sály propojené širokým schodištěm s přilehlým foyer. Prostory jsou svým reprezentativním charakterem vhodné především pro velkorysejší přehlídky, sál v prvním poschodí pro větší obrazové kolekce a přízemní zaklenutý sál pak pro instalace sochařských děl a objektů. Komornější prostor foyer je vhodný k menším výstavám grafiky, kresby či fotografie. V minulosti byl k obdobným účelům využíván také malý sál ve sklepení objektu, ten však byl kvůli nevyhovujícím klimatickým podmínkám uzavřen.
Objekt Dům U Jonáše
Pernštýnské nám. 50 530 02 Pardubice tel.: 466 510 003 e-mail: vcg@vcg.cz
Objekt Zámek č.p. 3
530 00 Pardubice tel.: 466 501 897 e-mail: zamek.vcg@seznam.cz
Historické jádro města
Projdete-li z Třídy Míru Zelenou bránou na Pernštýnské náměstí a do přilehlých uliček, ocitnete se v úplně jiném světě – „dýchne“ na vás atmosféra časů dávno minulých a pocítíte klid i pohodu. Historická část Pardubic tvoří Městskou památkovou rezervaci. Zde, ve stínu měšťanských domů, chutná posezení při kávě či večeři úplně jinak.
Pernštýnské náměstí
Měšťanské domy na malebném náměstí a v přilehlých uličkách nesou stopy honosné pozdně gotické výstavby z počátku 16. století v podobě kamenných ostění a portálů a zvláště zbytků malovaných nik v atikových štítech nad původně jednopatrovými domy. Raná renesance zanechala své svědectví na typických obloučkových štítech domů, přestavěných tehdy na dvoupatrové, jakož i ve zbytcích maleb na několika domovních fasádách a především v četných terakotových ostěních. Většina domů ovšem dostala vnější výzdobu při úpravách v době baroka, rokoka, klasicismu, empíru a později. Mezi nimi vyniká proslulá fasáda domu U Jonáše z konce 18. století. Pardubická radnice je historizující přestavbou starších domů, pocházející z let 1892 až 1894.
Morový sloup
Uprostřed se sochou Panny Marie z roku 1698 ozdobil v roce 1775 Jakub Teplý nákladnou pískovcovou balustrádou (dílo dokončeno roku 1777), do níž vkomponoval vedle heraldické výzdoby a symbolů českého lva i postavy domácích světců (tzv. Mariánské sousoší).
- Horní řada světců: Svatá Ludmila, Svatý Václav, Svatý Vojtěch, Svatý Norbert
- Dolní rada světců: Svatý Josef, Svatý Prokop s čertem, Svatý Jan Nepomucký, Blahoslavený Ivan
- Znaky: město Víděň, město Pardubice, Český lev, Moravská orlice
Dům U Jonáše
Dům čp. 50 na východní straně Pernštýnského náměstí, nazývaný „U Jonáše“ patří k nejcennějším měšťanským architekturám ve městě. V přízemí se dochovala cenná sklípková klenba z počátku 16. století. Průčelí domu zdobí rozměrný štukový reliéf, jehož dominantu tvoří postava biblického proroka Jonáše polykaného velrybou. Autorství tohoto uměleckého díla je přisuzováno místnímu sochaři a řezbáři Jakubovi Teplému, který byl též autorem výzdoby několika dalších domů. V současné době zde najdete expozice Východočeské galerie.
Pardubická radnice
Stavba nové radnice v letech 1892 – 1894 znamenala největší zásah do původního raně novověkého jádra města. Na místě staré radnice a dalších tří zbořených domů na severní straně náměstí vznikl rozlehlý novorenesanční radniční komplex, zbudovaný dle návrhu architekta Jana Wejrycha. Průčelí zdobí medailony, které zpodobňují české krále. Mezi okny 2. patra jsou fresky s alegoriemi ctností. Na zadním průčelí vynikají sgrafita podle návrhu Mikoláše Alše, představující tanec, recitaci, hudbu a kultus města Pardubic. Socha rytíře, která zdobí štít radnice, byla vytvořena podle postavy Vojtěcha z Pernštejna na náhrobku v kostele svatého Bartoloměje. Vzácné návštěvy jsou přijímány v historickém sále s kazetovým stropem a alegorickými obrazy, hudební sál s balkonem slouží kulturním a společenským akcím.
Zelená brána
Zelená brána představuje dominantu městské památkové rezervace. Svou charakteristickou věž s měděnou střechou získala po velkém požáru města v roce 1538. Jako „Zelená brána“ je výslovně zmíněna poprvé roku 1547. Dnes je objekt tvořen vstupní renesanční branou, na jejíž průčelí dali pardubičtí radní v roce 1903 umístit reliéf dle návrhu Mikoláše Alše. Zpodobňuje erbovní pověst pánů z Pardubic, jejichž erb užívají Pardubice jako městský znak. Za vstupní branou se vypíná více než 60 m vysoká věž, která současnou podobu získala mezi lety 1910 – 1912. Věž je v sezóně přístupná a skýtá krásný výhled na městskou památkovou rezervaci a zámek, i na široké okolí včetně hradu Kunětická hora. V prostorách předbraní je instalována výstavka připomínající historii Zelené brány a některých dalších objektů Městské památkové rezervace. Kromě archiválií včetně map, plánů města a historických fotografií si zde můžete prohlédnout i sádrové modely Zelené brány a kostela sv. Bartoloměje.
Kostel sv. Bartoloměje
Arciděkanský kostel sv. Bartoloměje dal postavit počátkem 16. století Vilém z Pernštejna. Novostavba pozdně gotického kostela měla sloužit jako chrám pro klášter řádu minoritů, který Vilém z Pernštejna před rokem 1514 v Pardubicích založil, a jako pohřebiště pro českou větev rodu pánů z Pernštejna. V roce 1532 převzal bartolomějský kostel definitivně roli hlavního farního kostela, zůstala zachována jeho pohřební funkce. Dominantu presbyteria chrámu dodnes tvoří mohutná pískovcová tumba, zakrytá mramorovým náhrobním kamenem s postavou Vojtěcha z Pernštejna (+1534) v životní velikosti. V roce 1912 získal objekt na západní straně bohatě zdobenou přístavbu, realizovanou architektem Dvořákem. Dochovaná původní dispozice a malířská výzdoba řadí tento kostel k unikátním dokladům o podobě chrámového prostoru v 16. století. ZVONICE stojí mezi mezi kostelem a bankou. Je připomínána r.1532, vznikla pravděpodobně na starším kamenném klenutém přízemí. Do současné podoby přestavěna r.1930 podle projektu K.Pecánka v roce 1930 s památníkem padlých od F.Zusky.
Kostel Zvěstování Panny Marie
Kostel Zvěstování Panny Marie patří mezi nejstarší stavby v Pardubicích. Založil jej v polovině 14. stol. tehdejší spolumajitel města, pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic. Na počátku 16. století dal Vilém z Pernštejna kostel přestavět v pozdně gotickém slohu. Z té doby pochází hodnotná sklípková klenba presbyteria. Ve 30. letech 16. století a následně v letech 1616 – 1784 sloužil potřebám zdejšího kláštera řádu minoritů. Podzemní prostory byly využívány jako pohřební katakomby, jejich větší část pak za 2. světové války sloužila po stavebních úpravách jako kryty protiletecké ochrany. Na počátku 90. let 20. století byl kostel celkově rekonstruován.
Kromě kostela Zvěstování Panny Marie a kostela sv. Bartoloměje stojí v Pardubicích za shlédnutí i kostel sv. Jana Křtitele, kostel sv Jiljí v Pardubičkách a kostel Sedmibolestné Panny Marie.
Pardubická radnice
Stavba nové radnice v letech 1892 – 1894 znamenala největší zásah do původního raně novověkého jádra města. Na místě staré radnice a dalších tří zbořených domů na severní straně náměstí vznikl rozlehlý novorenesanční radniční komplex, zbudovaný dle návrhu architekta Jana Wejrycha. Průčelí zdobí medailony, které zpodobňují české krále. Mezi okny 2. patra jsou fresky s alegoriemi ctností. Na zadním průčelí vynikají sgrafita podle návrhu Mikoláše Alše, představující tanec, recitaci, hudbu a kultus města Pardubic. Socha rytíře, která zdobí štít radnice, byla vytvořena podle postavy Vojtěcha z Pernštejna na náhrobku v kostele svatého Bartoloměje. Vzácné návštěvy jsou přijímány v historickém sále s kazetovým stropem a alegorickými obrazy, hudební sál s balkonem slouží kulturním a společenským akcím.
Kunětická Hora
Je sopečná vyvřelina, která se stala dominantou Pardubického kraje. Nachází se 295 metrů n.m. a převyšuje tak okolní nížinu o 75 metrů. Na jejím vršku můžete spatřit hrad. Archeologické průzkumy zařazují nejstarší hradní stavbu do poloviny 14. století. Za husitských válek se stává důležitým opěrným místem (Diviš Bořek z Miletínka). Za Pernštejnů dochází v letech 1491 1548 k největší přestavbě, kdy vznikl mohutný dvouvěžový hrad s důmyslným systémem opevnění. Na konci třicetileté války byl hrad silně poničen švédskými vojsky. Poté začal rychle podléhat zkáze, kterou urychlila i těžba kamene trvající až do počátku 20. století. Teprve ve 20. letech 20. století proběhla částečná rekonstrukce hradu podle projektu D. Jurkoviče. Další etapa záchranných a průzkumných prací pokračovala po 2. světové válce. Kunětická hora je významnou lokalitou botanickou a zoologickou, bohatým a chráněným nalezištěm četných druhů rostlina živočichů.
Expozice:
Prohlídka hradu, rytířský sál, vstup na věž, hradní kaple sv. Kateřiny, sklepní prostory paláce hradu, parforsní hony, výstava pohlednic a fotografií Kunětické Hory z období od konce 19. století po současnost, výstava Zločin a trest v Českých zemích, archeologická expozice z výzkumů v areálu hradu.
Návštěvní doba:
- Duben, říjen (soboty, neděle, svátky): 10.00 16.00 hodin.
- Květen až srpen (denně kromě pondělí): 9.30 17.30 hodin.
- Září (soboty, neděle, svátky): 10.00 17.00 hodin.
- Po objednání i mimo návštěvní dobu.
- Začátek poslední prohlídky: 30 minut před ukončením návštěvní doby.
- Polední přestávka na objektu není.
- Prohlídkový čas: 50 min.
- Počet osob ve skupině: 50
Lázně Bohdaneč
Lázeňská historie se začala psát roku 1897, kdy zdejší rodák Jan Veselý přišel s myšlenkou využít blízká bohatá ložiska rašeliny k léčebným účelům. V prostorách bývalého lihovaru zahajuje v srpnu 1897 první lázeňskou sezónu. V budově byla strojovna, tři kabiny pro muže, čtyři kabiny pro ženy vybavené dřevěnými vanami, odpočívárna pro patnáct pacientů, místnost k odpočinku a zábalům po slatinných koupelích a bazén. K léčení revmatických chorob, dny i jiných onemocnění sloužily slatinné koupele doplněné masážemi a dietou. Zatímco v roce 1897 se uvádí 37 pacientů, v roce 1898 činila celková návštěvnost podle odhadu asi 70 osob.
V roce 1913 byl uveden do provozu nově vystavěný pavilon Gočár a byly zřízeny sluneční a vzdušné lázně. Ve dvacátých letech bylo pavilonu Gočár přistavěno poschodí, bylo zřízeno koupaliště a bazén.V roce 1930 byl otevřen Jubilejní pavilon. Třicátá léta přinesla rozvoj lázní, v jednotlivých letech se zde léčilo přes tři tisíce pacientů. Za války obsadili lázně Němci, po osvobození začaly objekty opět sloužit svému účelu. Byl otevřen pavilon Langer, vybudováno trolejbusové spojení s Pardubicemi. Poslední roky přinesly dokončení výstavby balneoprovozu a rekonstrukci pavilónů Langer a Veselý. V roce 2002 se léčilo v Léčebných lázních Bohdaneč a.s. 8 243 pacientů.
Léčebné lázně Bohdaneč a.s.
Masarykovo nám. 6 533 41 Lázně Bohdaneč recepce tel.: 466 860 111, fax: 466 860 188 e-mail: info@llb.cz
Opatovický kanál
Výjimečné technické dílo budované postupně na konci 15. století za vlády Viléma z Pernštejna. V délce 34 km vede vodu z Labe u Opatovic přes Čeperku, Podůlšany, Staré Ždánice, Bohdaneč, Břehy a Semín zpět do Labe. Napájel největší soudobou soustavu rybníků v Čechách. Kanál tvořil páteř systému, který vodu přiváděl, ale současně krajinu na jiných místech odvodňoval. U Opatovic reguloval přítok vody jez na Labi. Vysokou technickou úroveň ukazují také kanály vedené ve dvou úrovních nad sebou na okraji obce Opatovice. Na jeho toku bylo postaveno 32 mlýnů a vodní elektrárna v obci Břehy.
Velká pardubická Steeplechase
Jezdí se již od roku 1874 na nejtěžší překážkové dráze evropského kontinentu a těší se vzrůstající oblibě. Tento dostih navázal na tradici parforsních honů.
Kontakt: www.pardubice-racecourse.cz
Zlatá přilba
Plochodrážní závod motocyklů. Prvně se uskutečnila v roce 1929 na travnatém povrchu (dostihové závodiště). Nyní se jezdí na nově upravené závodní ploché dráze ve Svitkově. Závod je do dnešních dnů vyhledáván předními světovými plochodrážními jezdci a vítězná trofej Zlatá přilba je velmi ceněna.
Kontakt:
Zlatá přilba Pardubice – Evžen Erban tř. 17.listopadu 203 53021 Pardubice tel: (+420) 466 501 889, (+420) 466 303 628 fax: (+420) 466 512 787 web: www.zlataprilba.cz e-mail: amk.zp@wo.cz
Stáhněte si: Historie zlaté přilby ve formátu pdf (3 stránky, 118 kB)
Východočeské divadlo
Secesní budova byla postavena roku 1909 podle projektu A. Balšánka, rozšířené po požáru v letech 1925-1926 známou vídeňskou firmou Fellner a Helmer. Socha génia na průčelí je dílem B. Kafky a mozaiky vedle vchodu „Libušin soud“ a „Žižka před Prahou“ jsou od F. Urbana.
Kontakt: web: www.vcd.cz e-mail: sekretariat@vcd.cz
Komorní filharmonie
K věhlasu Východočeského divadla se řadí i Komorní filharmonie Pardubice, která se za dvacetiletou dobu svého trvání proslavila již jako Východočeský státní komorní orchestr Pardubice daleko za hranicemi naší vlasti. Komorní filharmonie Pardubice je vysoce oceňována pro stylovost interpretace hudby všech období. Každé její vystoupení se vyznačuje maximálním hráčským zaujetím, hloubkou prožitku a mimořádnou kvalitou orchestrálního zvuku. Je to orchestr, který patří k předním reprezentantům v České republice.
Malovaný perník
Moderní Východočeské pekárny a cukrárny jsou známy mj. výrobou Pardubického perníku, k jehož světové proslulosti položily základy perníkárny vzniklé počátkem dvacátého století. Dnešní Pardubický perník se vyváží daleko na zahraniční trhy. V obchodech je k dostání i v dárkových baleních.
Perník, pečivo slazené medem a ochucené kořením, je snad staré jako lidstvo samo. Nejstarší zmínka o cukrovém zboží je z Egypta z období 2000 př.n.l. Jak svědčí i nálezy v egyptských pyramidách, byla tato pochoutka připravována pro faraóny, ale i pro patricije ve starém Římě. Základem všech cukrářských výrobků byl med, protože cukr v té době ještě nebyl znám. Výroba cukrářské pochutiny spočívala v kombinaci medu s fíky, datlemi a ořechy. Jsou dochované židovské záznamy té doby, kdy sladkost ovocného plodu je přirovnávána ke sladkosti oplatku s medem. Proto se právem předpokládá, že Židé dobře znali cukroví (ovšem jen medové) a dvůr krále Šalamouna si v nich liboval.
Cukrářství bylo i u starých Řeků a Římanů důležitou součástí jídla a hosté Periklesovi a Neronovi si pochutnávali na moučníku zhotoveného z těsta a naplněného medem a ovocem. Ve středověké Evropě je o něm nejstarší zmínka u našich polských bratří v roce 1293 ve Svidnici, kde byl tehdy založen první perníkářský cech. Škoda že slezské knížectví s hlavním městem Svidnicí, připadlo k Čechám až v roce 1368. Perníkové vítězství tak mohlo patřit nám. Mistři sladkého řemesla byli v Čechách již za vlády Karla IV. Přicházeli k nám také z Norimberku.. Více informací z historie perníku a cukrařiny najdete na adrese: www.cukrar.cz.
Pardubické pivo
Do spektra pardubického průmyslu patří též tradiční výroba piva Pernštejn a Porter. Jeho kořeny sahají až do roku 1650, kdy v Pardubicích na zámku začal pracovat první pivovar.
V současné době vyrábíme nealkoholické pivo Pito, D-pivo se sníženým obsahem cukru. Světlé výčepní pivo, polotmavé výčepní pivo Granát, Vilém světlý ležák, Pardubické Premium, kvasnicový světlý ležák a speciální tmavé pivo Porter.
Parník Arnošt z Pardubic
Loďní trasa
Tato trasa je určena všem cyklistům, kterým již nezbývá sil na návrat po vlastní ose. S kolem uloženým na zádi lodi se můžeme vychutnat občerstvení a doplnit síly. Plavbu začneme na pl.km 138,18 v Kuněticích ve výchozím přístavišti umístěným nedaleko restaurace u přívozu.Těsně podjedeme kovový most a ocitáme se na neupraveném přírodním korytu řeky vedoucím až po soutok s Loučnou na pl.km 136,8. Na soutoku Labe a Loučné je první zastávka. Kolem zastávky prochází cyklistická i turistická značka a blízkosti je možné vidět jez s nafukovací konstrukcí na Loučné.
Trasa pokračuje dále již upraveným korytem, z původního meadrovitého toku se vytvořila slepá ramena. Tyto útvary jsou nyní významnými krajinýmí prvky. Na pl.km. 130,78 se nachází soutok s Chrudimkou a jez s zdymadlem v Pardubicích dokončený v roce 1974.Na jižní straně zdymadla je 0 km pardubických cyklistických tras. Po projetí plavební komorou mineme po levé straně Pardubický zámek a historické centrum města. Přistaneme v na zastávce u zimního stadionu pl.km 130,57, kde je místo trvalého stání lodě. V dalším úseku trasy městem projedeme mosty P.Wonky, kap. Bartoše, silničním a železničním mostem v Rosicích a připlujeme k zimnímu přístavu. Po projetí lávky mezi Rosicema a Svitkovem na levé straně mineme lokalitu určenou pro výstavbu koncového přístavu na Labi. V Srnojedech na pl.km 124.91 je další zastávka přístaviště se nachází na levém břehu v blízkosti cyklistické trasy. Na toku je umístěno zdymadlo s plavební komorou na pravé straně. Podél trasy na pravé i levé straně se nacházejí Labiště chráněné krajinné prvky. Po Pravé straně před Valy se rovinatý zemědělský charakter krajiny mění, terén se mírně zvlní a svahy jsou pokryty souvislým masivem lesa. Před mostem ve Valech na pl.km 118.39 je další přístaviště na levé straně. V blízkosti se nachází zastávka ČD. Přes most po cyklistické trase se dostaneme k nedalekým pískovým rybníkům v Mělicích.
Poslední část trasy vede do Přelouče. Koncové přístaviště je na pl.km 117.67, umístěno na levé straně nad jezem s elektrárnou. Pod jezem můžeme vidět přírodní útvar Labské hrčáky. Motorová osobní loď Arnošt z Pardubic byla spuštěna na vodu v roce 2000. Jejím domovským přístavem se staly Pardubice. Loď vznikala v jedné nejmenované firmě nedaleko místa svého budoucího působení. Byla to první loď, kterou tato firma postavila a doufejme, že i poslední. Loď je totiž velmi dobrou praktickou ukázkou, jak se nemá stavět loď.
Na první pohled loď vypadá, že má příď ponořenou hlouběji než záď. Na druhý, podrobnější pohled zjistíte, že je to pravda. Dle projektantů a stavitelů lodě je důvodem větší zásoba potravin v kuchyni, než s jakou se počítalo v projektu. Aby měli cestující více prostoru na horní palubě je tendence posouvat kormidelnu více k přídi. Naopak pro kapitána je loď nejlépe ovladatelná ze středu až ze zádi lodi. Arnošt z Pardubic má kormidelnu tak vpředu, že není vidět ani na příď a tak se obtížně určuje kam loď vlasně pluje. Držet přímý směr, aby vám „zadek nelítal ze strany na stranu“ je pak docela obtížné (loď tedy spíše tancuje než jede rovně). A pokud si navíc v kormidelně sednete u kormidla na lavici (není tam křeslo), tak už nevidíte vůbec nic. Projektanti pravděpodobně předpokládali, že loď bude řídit kapitán vyššího vzrůstu, tak 2,5 m a více.
Další zajímavou kapitolou jsou lodní motory. Ty má hned tři – dva na zádi a jeden v přídi na boční manévry. Hlavní pohon lodi zajišťuje dvojice motorů Volvo Penta. Motory ovšem nepohání klasické lodní šrouby, ale vždy dvojici protiběžných vrtulí (tzv. Z-pohon). Tento pohon spolu s motorem je vhodný pro jachty a rychlé čluny, ale ne pro motorovou osobní loď. Další geniální věcí je, že tyto lodní vrtule jsou na „nohách“ které ční z trupu. Loď nemá žádný kýl (proto také nedrží přímý směr), ale má úplně ploché dno – jako necky. Vlastní loď má ponor 40 cm. Ale „nohy“ s vrtulemi sahají do hloubky 70 cm, tedy 30 cm pod trup! No prostě si říkají o uražení.
Další perlou jsou vstupy do lodě. Přední zásobovací vstup (po obou stranách lodě) je umístěn optimálně, ale moc se nepoužívá. Hlavní vstup je v zadní části lodě a to jen na pravé straně! Pravděpodobně se předpokládá, že při cestě tam se bude zastavovat u přístavišť na jedné straně řeky a při cestě zpět na druhé. Uvážíme-li, že kormidelna je úplně vpředu, vstup do lodě je téměř vzadu, má kapitán co dělat, aby jemně přistál u přístaviště. Ještě že má loď zpětná zrcátka – bez nich by byla neovladatelná. A když už je loď u přístaviště, tak je tu další problém – za co ji uvázat. Pacholata na uvázání jsou pouze na přídi a na zádi! U vstupních dveří žádné body k uvázání nejsou! A tak by se dalo pokračovat.
Na závěr posuďte krásu lodi, která přímo láká ke svezení. Přesto vše nebo právě proto mohu doporučit svezení na „Kuňku“ a využití chutné lodní kuchyně.
Kontakt: www.lod.cz
Cyklistické trasy
V Pardubicích roste obliba cyklistiky. Pro milovníky výletů na kolech je budována síť cyklistických tras přímo ve městě, ale hlavně do okolí. Můžete tedy nasměrovat svoji vyjížďku na Sezemice, Kunětickou horu, ale také do Bohdanče kolem rybníků.
Pro cyklisty je v Pardubicích vybudováno zhruba 30 km samostatných stezek, na území města je vyznačeno dalších 70 km cyklotras. Hustou sítí stezek pro cyklisty je protkáno i okolí města.
Nejstarší stopy pobytu člověka lze na Pardubicku sledovat z archeologických nálezů až od sklonku starší doby kamenné.
Ve 12.- 6. století př.n.l. tu sídlil lid kultury lužické a jemu příbuzné slezsko-platenické, obecně označován jako lid popelnicových polí.
Osídlení území kolem Pardubic se začínalo stabilizovat někdy kolem 12. století a souviselo s procesem vrcholící kolonializace. Pro počátky osídlení vlastních Pardubic máme spolehlivé archeologické doklady od počátku 13. století (Pardubičky).
První obyvatelé
Nejstarší stopy pobytu člověka lze na Pardubicku sledovat z archeologických nálezů až od sklonku starší doby kamenné.
Ve 12.- 6. století př.n.l. tu sídlil lid kultury lužické a jemu příbuzné slezsko-platenické, obecně označován jako lid popelnicových polí.
Osídlení území kolem Pardubic se začínalo stabilizovat někdy kolem 12. století a souviselo s procesem vrcholící kolonializace. Pro počátky osídlení vlastních Pardubic máme spolehlivé archeologické doklady od počátku 13. století (Pardubičky).
První zmínka o městě
První dochovanou písemnou zprávou o Pardubicích je Listina z roku 1295.
První vlastník Pardubic
Prvním vlastníkem Pardubic na začátku 14. století byl Púta z Dubé. Kolem roku 1325 vyměnili synové Púty z Dubé Pardubice s rytířem Arnoštem z Hostýně. Přichází na scénu dějin šlechtický rod – páni z Pardubic, kteří měli ve svém znaku přední bílou (stříbrnou) polovinu koně se zlatou uzdou na červeném štítu.
Arnoštova závěť z roku 1340 je prvním dokladem o existenci Pardubic jako města, přesněji jako poddanského městečka. Povýšení Pardubic na městečko se tedy uskutečnilo někdy v letech 1332 – 1340.
V roce 1390 byla postoupena část panství Hanušovi z Milheimu.
Dalším majitelem po jeho smrti se stává na začátku husitských válek Viktorín Boček z Kunštátu. V době husitských válek Pardubice pravděpodobně získal úchvatem moravský šlechtic Jan Hlaváč z Mitrova.
Období pánů z Pernštějna
Roku 1491 Pardubice koupil Vilém z Pernštejna, který začal v okolí budovat novou rodovou doménu. Za doby pánů z Pernštejna dochází na Pardubicku k obrovskému rozkvětu. Budují se rozsáhlé a výnosné soustavy rybníků, které přinášejí rozvoj rybníkářství. Pardubická rezidence se stala významným společenským centrem jagellonských Čech. Původní areál hradu byl přestavěn na reprezentativní zámecký palác a stal se zároveň příkladem vrcholné opevňovací techniky pozdní gotiky.
Takto dochované spojení nedobytné pevnosti s pohodlnou aristokratickou rezidencí je v tomto rozsahu v našich zemích unikátní.
Renesance na zámku
Duch renesance vnesli do zámeckých komnat až Vilémovi synové Vojtěch a Jan. Zámek v průběhu dvacátých až čtyřicátých let 16. století nejen vyrostl o jedno patro, ale získal i cennou výzdobu interiérů, dodnes zčásti zachovanou.
Dědictví pánů z Pernštejna
Pernštejnové zásadně ovlivnili i vzhled samotného města. Pardubice, které byly ještě koncem 15. století nevýznamným zemědělským městečkem, začal Vilém z Pernštejna ihned přetvářet podle své představy. Získal pro ně status města a sám vypracoval městské zřízení (1512). Nákladná pozdně gotická přestavba města, dokončená po velikém požáru Pardubic r. 1507, dala již v první třetině 16. století vzniknout přísloví „skví se jako Pardubice“.
Pardubice komorním městem
Pardubice se v průběhu první poloviny 16. století staly ekonomickým a kulturním centrem rozlehlého panství, které po finanční krizi pernštejnského roku (1560) získal arcikníže Maxmilián Habsburský. Královským komorním městem zůstaly Pardubice až do moderní doby.
Přehled dějin Pardubic ke stažení
Následující dokument je zpracován jako studijní text pro kurz průvodců. Text byl sepsán PhDr. Františkem Šebkem – ředitelem Východočeského muzea v Pardubicích. S jeho souhlasem uvádíme historii našeho města na internetových stránkách. Tento velice podrobný popis je určen pro všechny milovníky historických událostí na Pardubicku.
[ Přehled dějin Pardubic ve formátu pdf (15 stránek, 425 kB) ]
Chcete zavítat do Pardubic na delší dobu než jen na jeden den? Nevíte, který ze zdejších hotelů, penzionů nebo ubytoven si zvolit? Tak právě pro Vás máme řešení. Můžete si vybrat ze široké škály ubytovacích zařízení.
Chcete zavítat do Pardubic na delší dobu než jen na jeden den? Nevíte, který ze zdejších hotelů, penzionů nebo ubytoven si zvolit? Tak právě pro Vás máme řešení. Můžete si vybrat ze široké škály ubytovacích zařízení.
Z ubytovacích možností vybíráme …
Máte rádi přepych a dobrá archivní vína? V tom případě si Vám dovolíme doporučit skvělý a luxusní hotel Zlatá štika, který se nachází blízko historického centra – Pernštýnského náměstí. Tento hotel prošel náročnou rekonstrukcí, jejímž hlavním cílem bylo zachovat jedinečné kouzlo starých zdí a spojit jej s nároky hostů přelomu tisíciletí. Najdete zde klid a intimitu, což obojí skýtá skutečný odpočinek a možnost načerpání sil.
Kvalitní ubytovací služby musí být spojeny se špičkovými službami gastronomickými. Francouzská restaurace je v prvé řadě nádherným prostorem. Štuková výzdoba stropu, vysoká okna a obložení stěn doplněné stylovými doplňky působí velmi harmonicky. Tato atmosféra předurčuje restauraci k tomu, abyste se i Vy stali účastníky „zážitkové gastronomie“, ke které neoddělitelně patří nejenom kulinářské speciality nabízené v menu, ale i systém francouzské obsluhy. A protože Zlatá štika je, bez nadsázky, vyhlášená širokým a kvalitním sortimentem vín, Váš zážitek z jídla bude harmonicky doplněn i zážitkem someliérským.. Najdete zde i salonek, sklípek, pivnici, venkovní atrium a v pokojích pak harmonicky sladěný interiér.
Přijeli jste do Pardubic s rodinou nebo s přáteli a rádi byste zvolili příjemné, čisté, ale finančně nenáročné ubytování blízko centra? Vám bychom doporučili hotel Arnošt. Ubytovat se můžete ve 2, 3 a 4 lůžkových pokojích se sociálním zařízením. Přístup je zajištěn i pro osoby s omezenou schopností pohybu. Pobyt v tomto hotelu lze využít i ke zkrášlení, protože se zde nachází jak kadeřnictví tak i kosmetika. Vzdálenost do centra je cca 10 minut pěší chůze. Pokud jste do našeho města zavítali se svým čtyřkolým miláčkem, jeho nocleh si lze zajistit v hotelovém areálu.
Jste hokejoví fanoušci a chcete mít nocleh blízko zimního stadiónu? I pro Vás tu máme nabídku. Hotel Sport nabízí rodinnou atmosféru. Ubytovat se můžete ve čtyřech jednolůžkových a třinácti dvoulůžkových pokojích, které jsou vybaveny vlastním sociálním zařízením se sprchovým koutem a WC. Barevná TV s dálkovým ovládáním je samozřejmostí každého pokoje. Kapacita restaurace je až 50 míst s možností stravování pro hotelové hosty, denní menu, specialitou jsou různé druhy zeleninových salátů a jídel připravovaných na grilu. Váš automobil můžete ponechat na parkovišti přímo v areálu před budovou hotelu. Pro milovníky říční plavby podotýkáme, že poblíž tohoto hotelu najdete nástupní místo na parník Arnošt z Pardubic.
Máte rádi aktivní odpočinek? Přijeli jste se podívat na Zlatou přilbu nebo Velkou pardubickou a přitom nechcete zůstat jen u pasivního sledování sportovních utkání? V tomto případě doporučujeme navštívit cenově přijatelný a zároveň pohodlný pension OK centrum, který se nachází na nám. Dukelských hrdinů, cca 15 minut pěší chůze od dostihového závodiště. Parkovat lze na náměstí a neplatíte za něj. V areálu OK centra najdete nejen pension, ale i kadeřnictví, kosmetiku, solárium, posilovnu, ricochet, bowling, hernu s pivnicí, restauraci, zahrádku s grilem a disco-bary. Zaujal Vás právě tento sportovní pension?
Pokud patříte mezi romanticky naladěné návštěvníky a hledáte odpočinek v klidném prostředí, i pro Vás tu máme jednu zajímavou nabídku. Krásné ubytování najdete nedaleko Pardubic, ve Starých Čívicích. Hotel Zámeček na Vás dýchne atmosférou časů dávno minulých, kdy se majitelé projížděli na koních po rozsáhlém panství. Tuto možnost máte však nyní i vy. Jste-li milovníci koní, můžete si zde zajistit vyjížďku s průvodcem. Ale je tu šance i k jinému sportovnímu vyžití. Tenisté tu najdou čtyři udržované tenisové kurty. Po sportu pak nesmírně zachutná dobré jídlo a pití na venkovní terase s výhledem na celý park. Vzdálenost do centra Pardubic je cca 6 km, na stadion Zlaté přilby pak necelé 4 km.
Jste obdivovatelé historických památek a toužíte po noci strávené uprostřed staveb s dávnou minulostí? Dovolujeme si Vám doporučit Hotel & bistro 100, který najdete v Kostelní ulici za Bartolomějským kostelem. Odsud je již opravdu pár kroků na Přihrádek s kašnou a zámek uprostřed valů, na kterých lze při procházce vychutnat nejen pohodu, klid a vůni rozkvetlých stromů v jarním období, ale i krásný pohled na historickou část Pardubic. Za občasného volání pávů se na krátký čas vrátíte do doby vlády pánů z Pernštejna.
Pokud jste nenároční a netoužíte po komfortním přenocování, ale chcete svůj volný čas věnovat zejména turistice, cyklistice či bruslení na kolečkových bruslích. můžete zvolithotel Hůrka. Odsud vede nová cyklistická stezka do Sezemic i Pardubic. Příjemnou projížďkou je výlet na Kunětickou horu s občerstvovací zastávkou v zahradní restauraci Počáply nebo U přívozu.
Usínáte rádi pod hradem, ale ne pod širákem a bez pokrývky? I toto přání si můžete vyplnit. Restaurace a penzion pod Kunětickou horou nabízí všechno, na co si jen člověk může vzpomenout. Dobré jídlo, pití, čerstvě upečené selátko přímo z rožně, projížďku na koních, tanec, venkovní i vnitřní posezení, bazén – to vše je ve znamení romanticky stráveného odpočinku.
Přijeli jste do Pardubic za nákupy? Pro Vás tu máme hotel Labe, který se nachází přímo u nákupního centra Tesco a poblíž Hypernovy i Lidla. Od tohoto hotelu je skvělá dostupnost kamkoliv. Přímo před budovou je autobusová zastávka a pár kroků je to i na trolejbus. Od nádraží je hotel vzdálen 15 minut pěší chůze. Pokud máte těžší zavazadla, jistě oceníte právě autobusové či trolejbusové spojení přímo od budovy nádraží.
