P
odle Státního zdravotního ústavu bude v roce 2050 v Česku přes 280.000 lidí s Alzheimerovou chorobou nebo jinou formou demence. Světový den Alzheimerovy choroby, který připadá každoročně na 21. 9., pomáhá zvýšit povědomí o této nemoci. Jak tuto nemoc rozpoznat? A co dělat v případě, že na ni máte například u osoby v rodině podezření?
Přinášíme přehled nejčastějších příznaků, na nichž se vědci shodují:
Ztráta paměti |
Lidé s Alzheimerovou chorobou zapomínají nedávné rozhovory, pracovní úkoly či osoby, které v krátké minulosti potkali. |
Chybné umísťování věcí |
Lze zaznamenat, že mohou dávat věci na neobvyklá místa. Ztrácí věci, přičemž nejsou schopni vybavit si zpětně kroky, díky nimž by je znovu našli. |
Zapomínání míst a objektů |
Osoby s tímto onemocněním mohou zapomenout, kde jsou nebo jak se tam dostali. |
Problém s označováním správnými slovy |
Mohou nastat také potíže jako problém se slovní zásobou, někdy nedokáží pojmenovat známý předmět nebo použijí nesprávné jméno (např. nazývají „hodinky“ „ručičkovými hodinami“). |
Špatný úsudek |
Okolí člověka s Alzheimerovou chorobou může zaznamenat změny v úsudku nebo rozhodování. Neadekvátně se například rozhodují, když nakládají s penězi nebo řeší úřední záležitosti. |
Těžké rozhodování |
Můžeme také pozorovat, že se nemohou rozhodnout pro žádné řešení. Kromě toho ztrácí při rozhodování iniciativu a přecházejí do pasivity. |
Časté změny nálad |
Může dojít ke změnám nálad a osobnosti. Klient může být zmatený, podezřívavý, depresivní, vystrašený nebo úzkostný. |
Zdroj: SeneCura
Kde najít pomoc?
Pečovat o blízkého v pokročilém stádiu demence je velmi zatěžující. Pokud už zákeřná choroba propukne, může se o nemocného starat rodina doma a využít pomoci ambulantních a terénních sociálních služeb nebo pobytové odlehčovací služby či denní stacionáře. K dispozici jsou i domovy se zvláštním režimem (DZR), tedy pobytová sociální zařízení určená pro osoby s Alzheimerem nebo dalšími typy demencí. Jejich seznam lze najít v registru poskytovatelů sociálních služeb na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí. Česká alzheimerovská společnost navíc vyvinula certifikační systém, který monitoruje kvalitu péče a uděluje certifikát Vážka sociálním zařízením pečujícím o osoby trpící demencí. Může být vodítkem při volbě zařízení pro blízkou osobu (zde).
Cílem skupiny SeneCura je, aby přes všechna svá fyzická či psychická omezení prožívali klienti svobodný a kvalitní život dle svých zvyklostí. V domovech se zvláštním režimem, které poskytují péči právě i lidem s Alzheimerovou chorobou, vytváří příjemné prostředí, a hlavně zajišťuje bezpečí. Terapie pak znamená postupy a techniky tzv. aktivizace. Klienti se mohou procházet po nekonečných cestách, které tvoří osmičku. Reminiscenční terapie zajišťuje, aby se realita klientů s demencí nevyvracela, proto v domovech najdou místa jako retrokoutky s dobovým nábytkem nebo stylizované zastávky autobusu. Lidé s Alzheimerem mají totiž často nutkavou potřebu někam odcestovat a zde mohou najít klid. Pocity uvolnění a klidu se dostavují u klientů v místnosti Snoezelen, kde se pomocí světla a promítání obrazů stimulují smysly.
V některých domovech SeneCura lze využít odlehčovací službu a v Chotěboři nově i denní stacionář. Odlehčovací služba je určená pro krátkodobé pobyty, aby si pečující mohli odpočinout, načerpat síly nebo si vyřešit osobní záležitosti. Denní stacionář pak funguje přes den v době od 7:00 do 17:00. Klienti mohou denního stacionáře využívat dlouhodobě a pravidelně.