AktualityPardubicko

21.9.: Mezinárodní den Alzheimerovy choroby. Jak tuto nemoc rozpoznat?

P

odle Státního zdravotního ústavu bude v roce 2050 v Česku přes 280.000 lidí s Alzheimerovou chorobou nebo jinou formou demence. Světový den Alzheimerovy choroby, který připadá každoročně na 21. 9., pomáhá zvýšit povědomí o této nemoci. Jak tuto nemoc rozpoznat? A co dělat v případě, že na ni máte například u osoby v rodině podezření?

Přinášíme přehled nejčastějších příznaků, na nichž se vědci shodují:

Ztráta paměti

Lidé s Alzheimerovou chorobou zapomínají nedávné rozhovory, pracovní úkoly či osoby, které v krátké minulosti potkali.

Chybné umísťování věcí

Lze zaznamenat, že mohou dávat věci na neobvyklá místa. Ztrácí věci, přičemž nejsou schopni vybavit si zpětně kroky, díky nimž by je znovu našli.                                   

Zapomínání míst a objektů

Osoby s tímto onemocněním mohou zapomenout, kde jsou nebo jak se tam dostali.                                                    

Problém s označováním správnými slovy

Mohou nastat také potíže jako problém se slovní zásobou, někdy nedokáží pojmenovat známý předmět nebo použijí nesprávné jméno (např. nazývají „hodinky“ „ručičkovými hodinami“).                                                          

Špatný úsudek           

Okolí člověka s Alzheimerovou chorobou může zaznamenat změny v úsudku nebo rozhodování. Neadekvátně se například rozhodují, když nakládají s penězi nebo řeší úřední záležitosti.

žké rozhodování

Můžeme také pozorovat, že se nemohou rozhodnout pro žádné řešení. Kromě toho ztrácí při rozhodování iniciativu a přecházejí do pasivity.

Časté změny nálad

Může dojít ke změnám nálad a osobnosti. Klient může být zmatený, podezřívavý, depresivní, vystrašený nebo úzkostný.                            

Zdroj: SeneCura         

 

Kde najít pomoc?

Pečovat o blízkého v pokročilém stádiu demence je velmi zatěžující. Pokud už zákeřná choroba propukne, může se o nemocného starat rodina doma a využít pomoci ambulantních a terénních sociálních služeb nebo pobytové odlehčovací služby či denní stacionáře. K dispozici jsou i domovy se zvláštním režimem (DZR), tedy pobytová sociální zařízení určená pro osoby s Alzheimerem nebo dalšími typy demencí. Jejich seznam lze najít v registru poskytovatelů sociálních služeb na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí. Česká alzheimerovská společnost navíc vyvinula certifikační systém, který monitoruje kvalitu péče a uděluje certifikát Vážka sociálním zařízením pečujícím o osoby trpící demencí. Může být vodítkem při volbě zařízení pro blízkou osobu (zde).

Cílem skupiny SeneCura je, aby přes všechna svá fyzická či psychická omezení prožívali klienti svobodný a kvalitní život dle svých zvyklostí. V domovech se zvláštním režimem, které poskytují péči právě i lidem s Alzheimerovou chorobou, vytváří příjemné prostředí, a hlavně zajišťuje bezpečí. Terapie pak znamená postupy a techniky tzv. aktivizace. Klienti se mohou procházet po nekonečných cestách, které tvoří osmičku. Reminiscenční terapie zajišťuje, aby se realita klientů s demencí nevyvracela, proto v domovech najdou místa jako retrokoutky s dobovým nábytkem nebo stylizované zastávky autobusu. Lidé s Alzheimerem mají totiž často nutkavou potřebu někam odcestovat a zde mohou najít klid. Pocity uvolnění a klidu se dostavují u klientů v místnosti Snoezelen, kde se pomocí světla a promítání obrazů stimulují smysly.
 
V některých domovech SeneCura lze využít odlehčovací službu a v Chotěboři nově i denní stacionář. Odlehčovací služba je určená pro krátkodobé pobyty, aby si pečující mohli odpočinout, načerpat síly nebo si vyřešit osobní záležitosti. Denní stacionář pak funguje přes den v době od 7:00 do 17:00. Klienti mohou denního stacionáře využívat dlouhodobě a pravidelně.